Zdroj: Lidové noviny, 4. 9. 2010
Autor: Ondřej Stratilík

Krušné hory trpěly nezájmem turistů. Důvod byl jasný.

Povrchová těžba a průmysl. Situace se pomalu mění a z oblasti vzniká díky množství jezer „české Finsko“.

MOST/PRAHA – Milada, Barbora, Matylda či Medard. Čtenáři ze severozápadních Čech už mají jasno, o čem je řeč. O jezerech, která vznikla či jsou právě napouštěna v místech bývalých lomů.

A trend je nezastavitelný. S tím, jak se většina dolů blíží ke svým limitům, je stále zřetelnější, že jde o jedinou možnost, jak vyždímanou krajinu alespoň trochu oživit. „Důvod pro zatopení je logický. Zpravidla nemáme dost zeminy, kterou bychom obří jámu zavezli,“ vysvětluje Gabriela Benešová ze společnosti Czceh Coal. Ta provozuje doly Vršany a ČSA.

Přidává se k ní i Vladimír Budinský ze sousední těžařské firmy Severočeské doly. „Je to standardní způsob rekultivace. Kdybychom tam nechali jámu, trvalo by dlouho, než by se příroda vrátila do původního stavu,“ myslí si Budinský.

Obě firmy sice ještě těží, ale už dnes vědí, že své lomy jednou zalijí vodou z Ohře. Stejně jako se to nyní děje u další nádrže – Mostu v oblasti vytěženého lomu Ležáky. „Zavodnění nebylo jedinou variantou, ale zvolili jsme je jako možnost nejvhodnější, nejekonomičtější a nejrychlejší,“ říká Josef Švec ze společnosti Palivový kombinát Ústí. Ta má na starosti i vznik jezera Milada u Chabařovic. Před několika dny tu hladina dosáhla požadované výšky a technici uzavřeli napouštěcí kanál.

Ekologové však se zatopením obřích lomů nesouhlasí. Podle nich se kvůli tomu do oblastí už nevrátí původní zástavba a obyvatelé. „Ani sebelepší rekultivace už nikdy nevrátí obce do míst, kde měly domov desetitisíce lidí,“ reaguje Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Těžaři to ale vidí jinak. Tvrdí, že rekultivace je účinnou náplastí pro zdevastovanou krajinu. „Ekologové nemají pravdu. Existuje mnoho příkladů, že na rekultivované výsypky hnědouhelných lomů se vrací výstavba sídel, komunikací či sportovišť,“ vysvětluje Švec a uvádí například mostecký hipodrom či autodrom.

Podle jeho kolegů se navíc do oblasti severozápadních Čech vrací původní ráz krajiny. „Když se podíváte z letadla, je Podkrušnohoří plné malých rybníků či lesních tůněk,“ popisuje Vladimír Budinský.

Avšak ten nejviditelnější vodní útok zatím krajinu čeká. Z dolů Bílina a Tušimice mají vzniknout dvě jezera, každé s plochou přesahující tisíc hektarů. Jen pro srovnání – Slapy mají 1392 hektarů.

Severočeští starousedlíci tvrdí, že i to představuje návrat ke kořenům krajiny. Zdejší a německá ložiska hnědého uhlí vznikla právě díky tomu, že se tu před několik tisícovkami let rozkládalo moře. Vznikem Krušných hor ale došlo k jeho rozdělení a následnému vyschnutí. „Město Most vděčí za své jméno tomu, že zde byly haťové mosty přes bažiny,“ vysvětluje Budinský.

***

Těžbou zničená země na severu Čech dostává nové obrysy. Povrchové doly nahrazují rozlehlá jezera

JEZERA MÍSTO LOMŮ Nejpoužívanějším způsobem, jak v Česku obnovit krajinu zničenou povrchovou těžbou, je tvorba umělých vodních ploch. I když už jich v severozápadních Čechách řada vznikla, ten pravý boom se teprve čeká. Během několika desítek let.

Jezero Milada je napuštěné od letošního srpna. Koupat se v něm ale bude možné až od roku 2012. Rekultivace totiž ještě není u konce.

Jezera na severu Většina severočeských povrchových dolů by měla být po vytěžení zatopena. Pod Krušnými horami tak vznikne několik obrovských jezer.

1. Jezero Milada (Chabařovice) čerstvě naplněno, plocha 252 hektarů

2. Jezero Barbora (Teplice) naplněno v 70. letech minulého století, plocha 60 hektarů

3. Jezero Matylda (Most) naplněno v první polovině 90. let minulého století, plocha 38,7 hektaru

4. Jezero Most (Most) naplněno by mělo být v roce 2011, plocha 311 hektarů

5. Jezero Tušimice (Prunéřov) naplněno by mělo být kolem roku 2060, plánovaná plocha 1000 hektarů

6. Jezero Bílina (Bílina) naplněno by mělo být kolem roku 2070, plánovaná plocha 1000 hektarů

7. Jezero Medard (Sokolov) naplněno by mělo být do roku 2013, plocha 493,5 hektaru

8. Jezero Centrum (Černice) naplněno by mělo být do roku 2030, pokud budou zachovány limity, přestane se v lomu ČSA těžit kolem roku 2017, plánovaná plocha 100 hektarů

9. Jezero Vršany (Strupčice) plnit by se mělo po roce 2060, plánovaná plocha 250 hektarů