Rychlovlakem z Prahy do Brna za hodinu a 300 korun. České TGV má začít jezdit v roce 2035

Zdroj: www.ihned.cz, 9. února 2017
Autor: Martin Biben

 

• S konkrétním plánem, jak v Česku vystavět vysokorychlostní železnici, přišli na konci ledna experti ministerstva dopravy.

• Záměr sepsali do osmdesátistránkového dokumentu, který by měla za několik měsíců schvalovat vláda.

• Navrhují čtyři trasy: Praha-Drážďany, Praha-Brno-Břeclav, Brno-Ostrava a Praha-Plzeň-Domažlice-státní hranice.

 

 

Poprvé má Česko konkrétní plán, jak vybudovat vysokorychlostní železnici.

Osmdesátistránkový dokument, který popisuje trasy, náklady, časy jízd mezi městy, a dokonce i pravděpodobné ceny jízdenek, zpracovali a na konci ledna odevzdali experti ministerstva dopravy. Nyní je studie, kterou HN získaly, v meziresortním připomínkovém řízení a během několika měsíců by ji měla dostat na stůl vláda.

Na české poměry ambiciózní projekt, kterému už tento týden vyjádřil podporu premiér Sobotka, reaguje na rozšiřování vysokorychlostních tratí v západní Evropě i plány například Polska, Maďarska nebo Srbska. Roli hrál i zvyšující se tlak na stavbu rychlé železnice zejména ze strany českých podnikatelů a požadavek Evropské komise postavit tratě nejpozději do roku 2050.

“Dokument je prvním skutečně vážným plánem, který vznikl, a jsem rád, že vláda se začíná zabývat reálnou výstavbou. Je jasné, že do toho musíme jít, jinak budeme v Evropě za outsidery,” uvedl profesor Václav Cempírek z Dopravní fakulty Jana Pernera pardubické univerzity, který spis připomínkoval.

 

Superrychle na čtyřech trasách

Ministerstvo dopravy navrhuje, aby české vlaky dosahovaly rychlosti minimálně 200 kilometrů za hodinu, což je hranice pro označení soupravy za vysokorychlostní, na celkem čtyřech trasách: 1/ Praha−Drážďany, 2/ Praha−Brno−Břeclav, 3/ Brno−Ostrava a 4/ Praha−Plzeň−Domažlice−státní hranice.

S výjimkami tří úseků (Brno−Přerov, Vranovice−Břeclav a Beroun−státní hranice) by všechny trasy měly vést po speciálních nově vybudovaných tratích s velkým poloměrem zatáček, na kterých by mohly vlaky jezdit rychlostí až 350 kilometrů za hodinu.

Zmíněné tři úseky by prošly jen opravami tak, aby na nich mohly vlaky dosahovat rychlosti 200 km/hod.

Schéma předpokládané sítě rychlých spojení:

350 km/hod.

je nejvyšší rychlost, jaké by mohly rychlovlaky na nově vybudovaných tratích dosahovat. Na úsecích, které projdou pouze modernizací, by vlaky musely zpomalit na rychlost nejvýše 200 km/hod.

645 miliard

korun je cena za budování nových tratí včetně 30procentní přirážky (riziko prodražení).

Termín 2035 je v dokumentu zmíněn v případě spojení mezi Prahou a Drážďany, které je nejvíce rozpracované a v úterý jeho budování při návštěvě Prahy podpořil předseda saské zemské vlády Stanislaw Tillich i český premiér Sobotka.

Kdy by měly stát nové koleje, tunely a mosty na dalších trasách, však není jasné ani z nové studie.

Ta je konkrétnější ohledně ceny, za kterou by mělo “české TGV” vzniknout. Například nejpotřebnější úsek z Prahy do Brna, který má dvě varianty (přes Benešov či Havlíčkův Brod), by přišel buď na 159, či 122 miliard korun v cenách z roku 2016.

Podobně drahé, ale včetně úseku v Německu a osmadvacetikilometrového tunelu pod Krušnými horami by bylo spojení s Drážďany. Předpokládaná cena činí 129 miliard.

Celková cena vybudování vysokorychlostních úseků by pak byla 496 miliard korun, při zahrnutí třicetiprocentní rizikové přirážky 645 miliard. Není zde zahrnuta modernizace současných tratí, naopak úprava železničního uzlu Praha započítána je.

 

Jízdné zhruba koruna na kilometr

Autoři spočítali v závislosti na nákladech i jízdné, které by se v rychlých vlacích mělo platit. Jízdenka mezi Prahou a Brnem by měla přijít na 250 až 300 korun, do Ostravy z Prahy na 400 až 450. “Na základě orientačního výpočtu při obsazenosti 60 procent vychází průměrná cena jízdy na 0,93 Kč/km pro každého cestujícího, navýšená o 20 Kč za přidružené náklady − občerstvení, tisk apod.,” stojí ve zdůvodnění.

Atraktivně působí jízdní časy mezi jednotlivými stanicemi. Z Prahy do Brna by rychlovlak jel 60−75 minut, do Drážďan hodinu, do Ostravy dvě až dvě a čtvrt hodiny.

Předpokládané systémové jízdní doby:

Peníze na českou stavbu století by měly dodat z velké části evropské fondy, například CEF (Connecting Europe Facility), Fond soudržnosti, zmíněny jsou i standardní úvěry, záruky a PPP (Public Private Partnership) financování.

V ministerské studii samozřejmě zaznívá řada argumentů, proč nové koleje stavět a co by znamenalo, kdyby Česko na rychlé vlaky rezignovalo.

Zmíněno je hlavně zvýšení konkurenceschopnosti regionů a tím i země jako celku.

Plus vyřešení čím dál svízelnější dopravní situace na silnicích i železnici.

Bez vysokorychlostních tratí, které budou ve všech okolních zemích, by se Česko podle autorů dostalo do izolace.

 

http://archiv.ihned.cz/c1-65617760-rychlovlakem-z-prahy-do-ostravy-za-400-korun