Chybí nám technické obory. Na univerzitě tu je deset tisíc lidí, ale žádný technik, říká šéf úspěšné firmy na svíčky
- 30/09/2016
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Vzdělávání, Z tisku
Zdroj: www.ihned.cz, 30. 9. 2016
Autor: Adéla Skoupá, Gabriela Lukášková
- Měli bychom protlačovat víc technických oborů na vysokých školách i průmyslovkách, říká Mojmír Čapka, který se z akcionáře stal šéfem firmy s obratem 700 milionů korun a 650 zaměstnanci.
- Podnikatel z jižních Čech by v kraji ocenil lepší dopravní infrastrukturu a sociální zázemí pro staré obyvatele.
- Mojmír Čapka je dalším podnikatelem, který v seriálu webu HN popisuje situaci v krajích před volbami.
Před jednadvaceti lety se stal Mojmír Čapka akcionářem táborské firmy Brisk, která vyrábí zapalovací svíčky. Postupně ji zprivatizoval a nyní ji řídí. Obraty firmy se dnes pohybují kolem sedmi set milionů korun a Čapka si pochvaluje, že se mu daří rozšiřovat výrobu a odbytiště i v zahraničí – exportuje do 70 zemí světa. Dnes sází hlavně na Rusko, kde se svými svíčkami ovládá třicet procent trhu.
Čapka se často pohybuje mezi Prahou, chalupou v severních Čechách a Táborem, kde zaměstnává 650 lidí. Ocenil by však více technicky zaměřených absolventů. “Například Jihočeská univerzita, která má asi osm fakult a studuje na ní kolem 10 tisíc lidí, má sociální a humanitní charakter. Nenajdete absolventa zaměřeného na technický obor. To je nesmírná škoda,” říká podnikatel v dalším ze série předvolebních rozhovorů webu HN s byznysmeny z různých krajů Česka.
Jak se vám v Jihočeském kraji žije? Sice se hodně pohybujete v zahraničí, ale přece jen máte své zázemí z velké části na jihu Čech.
Jižní Čechy mi přirostly k srdci, těžko ode mě někdo může čekat velkou kritiku. Je to klidný kraj s krásnou přírodou, má výhodnou polohu u Rakouska.
Samozřejmě jsou tu ale problémy se spojením s Prahou, které se dlouho táhnou. Ať už se to týká D3 nebo rychlostní silnice R4. Řekl bych ale, že to je problém spíše historický. Není to ani tak otázka Jihočeského kraje, ale spíš ministrů dopravy.
O kraji mluvíte docela pozitivně. Myslíte, že za stávající stav mohou lidé děkovat současnému vedení kraje, nebo jste s tím, jakým způsobem je kraj veden, spíše nespokojený? Jihočeskému kraji nyní vládne koalice ČSSD s komunisty…
Zaprvé, nejsem politik. A zadruhé, ten, kdo vychází vstříc průmyslu a nám, je pro mě pozitivní osoba. Hejtman Zimola – a teď to řeknu úplně upřímně -, nejde o to, jestli patří k ČSSD nebo jinam, ale faktem je, že se hodně zabývá průmyslem. Několikrát nás navštívil. Snažíme se rozvíjet přes Rusko, a tam on má velmi dobré vztahy.
Já bych hejtmanovi fandil. Nevím, jestli to je správné, nicméně v podstatě nikoho jiného neznám, protože nás z Jihočeského kraje nikdo nikdy neoslovil. Třeba že by řekl: “Nepotřebujete něco? V čem vidíte problém?” V podstatě ani z Tábora. Dříve tam s námi komunikovala ODS. Je vidět, že to není otázka strany, ale osoby.
O post Jiřího Zimoly se uchází také bývalý hejtman, Jan Zahradník za ODS. Jaké jste měl zkušenosti s ním?
Žádné. Za celou dobu jsem nikdy nebyl osloven, nikdo se mě neptal, jestli máme problémy, jestli něco nepotřebujeme…
Hejtman Zimola je často za svoje politické kroky, které dělá třeba v rámci strany, kritizovaný. Například proto, že patří k frakci, která byla v ČSSD odbojnější a která “tajně” navštívila prezidenta Miloše Zemana v době, kdy byla stranická krize (tzv. lánská schůzka – pozn. red.). Nebo mu je vyčítáno, že utratil hodně peněz za olympijské parky…
Přiznám se, že vždycky říkám: “Jestliže máme kvalitní výrobek a dobrou cenu, tak se na všechny můžu vykašlat.”
Pokud se lidi zamyslí nad tím, co se za posledních několik let stalo nebo nestalo, a nebudou brát v úvahu, co se říká, zdravým selským rozumem hodí do urny to, co jim přijde správné. Jestli má někdo hodně billboardů a před volbami toho hodně namluví, ještě nepovažuji za důvod ke zvolení.
Teď narážíte na někoho konkrétního?
Ne, obecně. A nemám na mysli jen Jihočeský kraj. Podívejte se po Praze, co je v ní všelijakých “intelektuálů”, kteří chtějí být zvoleni. A když se mi objeví ve schránce ty blbosti, které píšou, jsou to katastrofické scénáře.
Když je třeba nějaký umělec úspěšný a plní sály, neznamená to ještě, že když ho posadíte do čela kraje, tak budou silnice, čistá města a školy se budou soustřeďovat na to, co je v kraji potřeba. To není tak jednoduché. Kdybyste mi řekla, že mám dělat hejtmana, tak se zblázním.
Co vás jako podnikatele v Jihočeském kraji trápí?
Nedostatek technických odborníků. To je problém, který není jen v jižních Čechách, ale v celém Česku. V našem případě je to problém strojařů, elektrotechniků, nástrojařů, seřizovačů – prostě technických profesí. Je to jistě nastavením školství, například Jihočeská univerzita, která má asi osm fakult a studuje na ní kolem 10 tisíc lidí, má sociální a humanitní charakter. Nenajdete absolventa zaměřeného na technický obor. To je nesmírná škoda. Dost mě mrzí, že univerzita nemá obory, které jsou zde v kraji žádané. Postupně se i ten Jihočeský kraj stává průmyslovým, což je dobře.
Jsem členem představenstva Svazu automobilového průmyslu, kde minimálně deset let upozorňujeme na to, že Česko je historicky založené na průmyslu, na šikovných řemeslnících – za Rakouska-Uherska jsme byli tou nejprůmyslovější částí.
Jenže dnes chtějí mít všichni rodiče z dětí právníky a ekonomy, a ti pomalu přestávají mít uplatnění. To my víme už těch deset let a tlačili jsme na to, aby začala být mnohem více využívaná matematika a aby se ve školách zvýhodňovali ti, kteří jdou na technické obory. Vyráběli jsme dokonce všelijaké výrobky do školek, aby si děti samy dávaly dohromady stavebnicová auta z kostek.
A pořád se nic neděje?
Mám pocit, že to k ničemu není. Dobré zadání pro budoucího hejtmana by třeba bylo: “Jsou tu tyhle dvě vysoké školy, pojďme zkusit protlačit na fakultách více technické zaměření. Je třeba udělat tyto obory více atraktivní, rodiče musí vědět, že když je jejich dítě vystuduje, má uplatnění v rámci pěti firem v Jihočeském kraji.”
Vnímáte i z pohledu Brisku nedostatek technicky zaměřených lidí?
Teď jsem hovořil za celý kraj. Kdybych to bral z pohledu Brisku, nedostatky cítíme taktéž, ale není to tak radikální problém. Máme řadu špičkových lidí, kteří s firmou žijí mnoho let, protože vědí, že za ta léta má stabilitu. Všichni si samozřejmě budeme stěžovat na platy, ale snahou naší firmy je, aby se to podle situace a možností řešilo.
Budete tedy zvyšovat platy?
Jistě. Zvyšujeme průběžně, to není jen otázka dnešního nedostatku pracovních sil. Platy se zvyšují v souvislosti s produktivitou práce, takže to není tak, že je problém v lidech a teď hurá, začneme zvedat.
Když se bavíte se svými zaměstnanci nebo obyčejnými lidmi, kteří v kraji žijí, co nejčastěji vyjmenovávají za problémy?
Je to třeba kvalita nemocnic a zároveň různých ústavů pro důchodce, kteří chtějí mít svoje zázemí a už nedosahují na možnosti jiného bydlení. Myslím, že sociální stránka má ještě rezervy.
To je i rozsáhlejší problém, protože populace stárne. Ve firmě jsme měli v loňském roce 80. výročí zahájení výroby zapalovacích svíček. Představte si, že máme možná 180 nebo 200 lidí, kteří tam jsou déle než 15, 20 let. A pak máme lidi, kteří jsou u nás přes 30 i 40 let. Jak lidé stárnou, projevují se vady nemocnic.