Brněnská firma vyvíjející technologie pro převod hlasu potřebovala experta z Indie. Na pracovní povolení čekala čtyři měsíce
- 30/09/2016
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Výzkum a vývoj, Z tisku
Zdroj: www.ihned.cz, 30. 9. 2016
Autor: Vojtěch Kubát
- Brněnská firma Phonexia získala grant na zahraničního experta.
- České úřady ale výzkumníkovi z Indie vyřizovaly pracovní povolení čtyři měsíce.
- Prostředí IT je přitom velice dynamické a vyžaduje pružné reagování na vývoj trhu.
Michal Hrabí, ředitel brněnské firmy Phonexia, si ve čtvrtek zhluboka oddechl. Do kanceláří menší společnosti s třicetimilionovým obratem, která vyvíjí technologie pro převod hlasu do psaného textu, poprvé dorazil nový zaměstnanec − expert na řečové technologie z Indie Bhargav Pulugundla. V jihomoravské metropoli se bude minimálně rok podílet na vývoji nového softwaru.
Radostnému přijetí nového pracovníka ale předcházely čtyři měsíce čekání, které by si prý Hrabí raději odpustil. Tak dlouho totiž české úřady výzkumníkovi z univerzity v Hajdarábádu vyřizovaly pracovní povolení. Lidé z vedení Phonexie přitom do poslední chvíle nevěděli, jestli vůbec ministerstvo vnitra jejich žádosti vyhoví.
“Navíc jsme ho potřebovali tady v Česku co nejrychleji. V posledních měsících skokově narůstá poptávka po našich technologiích. Pro jejich vývoj proto potřebujeme nové odborníky. Jenomže v Česku i v celé Evropské unii je takových expertů kritický nedostatek,” vysvětluje Michal Hrabí důvody, proč se Phonexia začala po lidech dívat do Indie.
78 tisíc
lidí ze zemí mimo Evropskou unii pracovalo v Česku na konci loňského roku. Z toho 17 tisíc jich získalo pracovní povolení. Zbytek v Česku pracoval na základě udělené zaměstnanecké či modré karty.
“Čekal bych, že v takové chvíli se nám stát bude snažit pomoct, abychom mohli dál rozvíjet svůj byznys, navíc v oboru s vysokou přidanou hodnotou,” pokračuje. “Místo toho jsme se ale zapletli do byrokratické sítě, se kterou nám místo státních úředníků musela pomáhat soukromá poradenská společnost.”
Dlouhé vyřizování pracovního povolení pro zaměstnance ze třetích zemí má na svědomí složitý proces posuzování, na kterém se podílejí úředníci z konzulátu v daném státu, ministerstva vnitra, ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu práce. Dohromady mají na posouzení ze zákona lhůtu 90 dnů.
Žádosti o zaměstnání v ČR ze třetích zemí
Žadatelé o dlouhodobou práci v ČR (déle než tři měsíce) ze zemí mimo EU a evropský prostor volného pohybu osob si musí vyřídit zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu v případě vysoce kvalifikovaných pracovníků. Ještě předtím ale firma, která chce cizince zaměstnat, musí vypsat na úřadu práce volnou pracovní pozici a počkat 30 dní, zda se na ni nepřihlásí žadatel z Česka či EU. Teprve poté se na pozici může přihlásit žadatel ze zahraničí. Následně začne jeho žádost posuzovat ministerstvo vnitra spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí. Na její vyřízení mají úředníci v souladu s platnou legislativou EU 90 dnů.
Ale ještě předtím, než začnou vyřizovat samotnou žádost, musí firma i vytipovaný odborník počkat 30 dní, zda se na jeho pracovní pozici nepřihlásí skrz registr úřadu práce jiný zájemce z Česka či dalších zemí Evropské unie.
V případě Phonexie je ale dlouhé čekání o to paradoxnější, že společnost získala na plat pro indického vědce více než půlmilionový příspěvek od města. Uspěla totiž v grantovém programu KTPI (zkratka pro anglický název Knowledge Transfer Partnership International), který letos poprvé vypsal brněnský magistrát spolu s Jihomoravským inovačním centrem (JIC) a který má za cíl propojovat firmy z Brna se zahraničními výzkumníky.
“Úprava cizineckého práva je u nás složitá a nepřehledná. Kvůli tomu fungují úřady při vyřizování jednotlivých žádostí pomalu,” říká i advokát Ondřej Chlada z právní kanceláře Randl Partners, která se pracovnímu a cizineckému právu dlouhodobě věnuje. “Zákonné lhůty českých úřadů při vyřizování žádostí o pracovní povolení jsou sice v souladu s legislativou Evropské unie, to ale na druhou stranu nebrání tomu, aby to stát dělal rychleji a firmám pomohl,” uzavírá.
Na dotaz HN, proč systém nefunguje rychleji, odpověděla tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá i její kolega z ministerstva práce a sociálních věcí shodně, s odkazem na zákon, který počítá s 90denní lhůtou.