Statek na Litoměřicku si chce vyrábět vlastní energii. Zvládl to i bez dotací

Zdroj: www.ihned.cz, 3. srpna 2016
Autor: Martina Marečková

• Podnikatel si zainvestoval z vlastních peněz rekonstrukci statku.
• Revitalizuje ho s výhledem na jeho energetickou soběstačnost.
• Vše zafinancoval bez dotací a evropských grantů.

Soukromá investice Tomáš Havlík budoval 20 let firmu Dekonta. Desítky milionů korun, které vydělal, investoval do svého soukromého projektu energeticky samostatného statku. Ten je zatím hotový…

Za poslední dvě dekády se Tomáši Havlíkovi a jeho kamarádům podařilo vybudovat společnost Dekonta s ročním obratem v řádech stovek milionů korun. Dekonta se zabývá odstraňováním ekologických zátěží, vyvíjí bakterie, které likvidují ropu a její sloučeniny. Peníze vydělané podnikáním Havlík investoval do projektu energeticky soběstačného statku v Kostelci nad Ohří. Revitalizace areálu za několik desítek milionů korun je jeho soukromou investicí.

“Přijde mi to užitečnější a smysluplnější než obchodovat s akciemi nebo s cenou komodit,” říká Havlík. Jeho sen o statku zcela nezávislém na dodávce energií se postupně plní. Penzion s restaurací a minipivovarem v něm funguje od června, v srpnu zahájil provoz wellness. Druhá část projektu týkající se obnovitelných zdrojů je stále ještě spíš vizí než realitou.

Areál neodebírá vodu z vodovodu. “Máme vlastní vrt, kořenovou čistírnu odpadních vod, z hlediska vodohospodářského jsme tedy absolutně nezávislí,” líčí Havlík. Pitná voda se bere z hlubšího vrtu a užitková z mělkého vrtu. “Veškerá voda, která proteče objektem, projde naší čistírnou odpadních vod a na konci s ní zaléváme pole a zelené plochy,” dodává Havlík.

Dvůr perlová voda

Nezávislost na externích zdrojích

Areál s hospodářskými staveními v Kostelci nad Ohří je zhruba 400 let starý. Život do něj pomohl vrátit podnikatel Tomáš Havlík. Investice do revitalizace budov a přilehlých pozemků ho vyšla na několik desítek milionů korun. Do pěti let má být areál podle Havlíkovy vize energeticky samostatný.

Ubytování pro firmy i rodiny

Téměř 90 lůžek, konferenční prostory pro 160 lidí, wellness zóna, biotopové jezírko, sportovní hřiště.

Minipivovar v bývalém ovčíně

V prostorách původního ovčína, v němž byl za bývalého režimu kravín, je dnes stylová restaurace s minipivovarem. Pod značkou Lanýž se zde vyrábí desítka a dvanáctka. Piva jsou nepasterizovaná a nefiltrovaná. Kapacita restaurace je 120 osob, šéfkuchařem je Pavel Schejbal. Restaurace chce spolupracovat co možná nejvíce s místními producenty uzenin, sýrů a dalších potravin.

Dalším krokem k energetické soběstačnosti je využívání sluneční energie − fotovoltaika − na střeše hospodářské budovy, malá větrná elektrárna s vyhlídkovou věží a využívání biomasy. Než se ale k těmto krokům přistoupí, je třeba spočítat reálnou spotřebu energií na statku. Měření bude probíhat nejméně dva roky, aby se zvolila správná kombinace obnovitelných zdrojů energie. Energeticky soběstačný by statek mohl být podle jeho odhadu za pět let.

Za šlapání na trenažéru sleva na kávu nebo pivo

S fotovoltaikou se počítá pouze na střeše velké stodoly, která bude sloužit jako jakýsi technologický park pro uchovávání energie. “Strašně by se mi líbilo, kdyby stodola fungovala jako výukové středisko,” říká Havlík. Lidé by si podle jeho představy mohli na trenažérech, různých cvičicích přístrojích, vyzkoušet, kolik energie vyrobí. “Rád bych udělal systém, že pokud si tam někdo našlape na kávu, tak ji u nás dostane se slevou,” plánuje Havlík. Už si spočítal, že energie potřebná na ohřev vody ve varné konvici na zalití jedné kávy vychází asi na 20 minut šlapání.

“Kolik je potřeba našlapat na jedno pivo, si ještě musíme spočítat. Bylo by krásné, kdyby si šlapající člověk uvědomil naši závislost na energetických tocích,” říká Havlík nad třetinkou ležáku uvařeného na statku.

Statek má malou kapacitu jističe. “Nemůžeme spustit dohromady výrobu piva, kuchyň a wellness. Musíme jet na střídačku a tento stav bude údajně trvat 10 měsíců,” říká Havlík. Pivovar má velký příkon, a proto se musí pivo dočasně vařit v noci.

“Samotného mě překvapilo, že je projekt nesrovnatelně složitější, dražší a náročnější, než jsem čekal. Myslel jsem si, že po 25 letech podnikání mám dostatek zkušeností s rozbíháním nových projektů,” popisuje Havlík. “Česká legislativa je zaplevelena nesmyslnými předpisy, příkazy, zákony… Je to změť tisíců novel a legislativních přívěsků, které si vzájemně protiřečí,” říká manažer v prostorách někdejšího ovčína, v němž je dnes stylová restaurace. A děsí se, že časem budou dva úředníci na jednoho “neúředníka”.

Hladký průběh stavebních projektů brzdí nejednoznačná legislativa. Úředníci si mohou vyložit různé věci každý po svém. “Jiný názor mají hasiči, jiný hygienici a jiný vozíčkáři,” popisuje Havlík s tím, že všechny uspokojit je nemožné.

Stavební legislativa je podle jeho slov “nastavena na sterilní, nudné novostavby” na zelené louce. “Cokoliv rekonstruovat a znovu uvádět do chodu, změnit ovčín nebo kravín na hospodu, to je skutečně problém,” pokračuje Havlík.

Z jeho slov je cítit zklamání. “Myslím si, že jako jeden z mála investorů můžu do koruny ukázat, kde jsem vydělal peníze a kdy jsem je zdanil. Nepoužil jsem ani korunu z evropských dotací a nemám za sebou žádné panamské nebo seychelské fondy, anonymní akcionáře ani vlivné politiky, a to je zřejmě v ČR trestné,” říká Havlík a podotýká, že na statku vytvořil 18 pracovních míst a v Dekontě dvě stovky. “Tak proč jde tolik státních kontrol zrovna po mně?” ptá se.

To, že jeho projekt nečerpal žádné dotace, má podle něj své výhody. “Ve výběrovém řízení na stavební firmu jsem zvolil firmu, která se mi zdála v danou chvíli nejlepší, a zvolil jsem dobře. Kdybych čerpal dotace, musela by to dělat ta nejlevnější firma a kdoví, jak by to dopadlo. Tím, že jsem nevyužíval žádné dotace, jsem si mohl svobodně vybrat,” argumentuje Havlík.

Často prý pochybuje o správnosti své investice. Ale přejde ho to v momentě, kdy vidí, že statek žije. Přes léto je v penzionu živo, lidé hrají volejbal, nohejbal, děti se koupou v přírodním bazénu a restaurace je po večerech a o víkendech plná. I bez reklamy si prý do ní sami našli cestu lidé z širšího okolí. “To pak mám pocit, že to celé mělo smysl,” říká Havlík.

Kromě ubytování je na statku i jeden menší a jeden větší konferenční sál. “Budeme cílit na firemní akce, svatby a rodinné pobyty. Je to uzavřený areál, takže pro firmu a svatbu je to téměř ideální objekt,” říká Havlík. Na statku už proběhlo několik svateb. Havlík prý bude rád, když penzion s restaurací nebude ztrátový. Desítky milionů korun, které ho zvelebování statku stálo, už neuvidí. “Jsem smířený s tím, že tato investice je nenávratná,” říká Havlík.

Co nejvíce lokální produkce

Jeho dalším cílem je navázat spolupráci s místními producenty − řezníky, uzenáři, výrobci sýrů či bylinkáři. Ostatně i na statku se budou pěstovat bylinky, v “alchymistické” zahradě. “Chci, aby tu lidé jedli zdejší zeleninu, a vůbec mi nevadí určitá sezonnost v kuchyni,” říká Havlík. Statek pěstuje vlastní brambory a na okolních pastvinách časem přibudou ovce a kozy. Ale ty mají být spíše atrakcí pro děti. “Vždy mě iritovalo, jak se nesmyslně převáží zboží po celé zeměkouli a neustále jsou plné dálnice kamionů,” vysvětluje Havlík.

Zdroj:

http://archiv.ihned.cz/c1-65387660-statek-na-litomericku-si-chce-vyrabet-vlastni-energii