Nadšenci vrací Krumlovu historické granátníky. Uniforma stojí 50 tisíc

Zdroj: www.idnes.cz, 2. února 2015

Autor: Radomír Dohnal, Foto: Jan Sommer

 

Bývala to poslední osobní hradní stráž v Československu a Evropě, než v březnu 1948 o Schwarzenberskou granátnickou gardu Český Krumlov přišel. Tradici pochodování s vysokými medvědicemi na hlavách a šavlemi po boku se pokouší obnovit spolek nadšenců, v jejichž čele stojí 24letý student Martin Neudörfl.

 

 

Nakolik byla garda skutečně unikátní? Nikde jinde v Evropě už gardy nefungují?
Původně bylo v Evropě běžné, že šlechtické dvory měly svou granátnickou stráž, ovšem později byly tyto jednotky rušeny s tím, jak se posilovala centralizace v jednotlivých státech. V Českém království a vlastně v celé monarchii měli výjimku například vévoda krumlovský, tedy vládnoucí kníže ze Schwarzenbergu, a arcibiskup v Kroměříži. Co se jiných zemí týče, tak se nejčastěji zmiňují britští nebo dánští granátníci, ovšem mimo královské dvory jsou ekvivalentem krumlovské gardy již jen Horalové vévody z Atholu ve Skotsku.

 

Jaký je aktuální postup v procesu obnovy?
Celý program obnovy hradní stráže byl spuštěn s jednou zásadní podmínkou: že obnova musí být plnohodnotná, důstojná a trvale udržitelná. Velmi často to opakujeme, ale pouze s touto vizí jsme byli ochotni se do celého podniku pustit. Od roku 2014 zde máme akceschopnou gardovou kapelu pod vedením kolegy granátníka Dr. Voříška. V roce 2015 byl konečně spuštěn samotný program a rovněž oficiálně obnovena garda. Prvním krokem pak byl vůbec první odborný výzkum granátnických uniforem, který byl nejen nesmírně přínosný pro naše poznání o vývoji uniforem v minulosti, tak i naprosto nezbytný pro výrobní postupy nových a identických uniforem z nejpozdější vývojové fáze.

 

Jak se vám podařilo převést nápad od nadšení ke skutečnému uvedení do života?
Problémem Krumlova je, že se tady objevuje hodně lidí, kteří mají nápady, ale nic z nich není. Chtějí jenom peníze a mizí stejně záhadně, jako se objevili. Za námi však po roce opravdu intenzivní práce konečně stojí hmatatelné výsledky a doufám, že naše vůle udělat něco pro dobro obce je již viditelná. Troufám si ale říct, že ať už byla naše vůle jakákoliv, velkou roli v tom sehrál přístup pana doktora Pavla Slavka, zámeckého kastelána. Byl to on, kdo na program obnovy přistoupil a otevřel dveře solidnímu výzkumu. Díky podpoře vedení zámku a sponzorů se nám následně podařilo zajistit další finance na výrobu šesti nových uniforem a garda mohla obnovit svou činnost, byť s rezervami, již v prosinci roku 2015.

 

Sehnat staré uniformy, i nechat vyrobit nové, to asi nebude jen tak?
Velmi se nám vyplatilo dlouhé hledání a pečlivý výběr. V současné době se proto o výrobu starají ti nejlepší výrobci u nás. Patří mezi ně především Ing. Tomáš Hradil, který se chopil výroby vlastních uniforem, přičemž skvělé výsledky jeho práce předčily všechna naše očekávání. Co se šavlí týče, ty zase pochází z dílny věhlasného zbrojíře Ing. Jiřího Kronďáka. Samozřejmě naprosto zásadním faktorem byla možnost pracovat s původními formami a uniformami. Díky tomu jsou nové uniformy identickými nástupci původního stejnokroje z dob největší slávy.

 

Na kolik to tak přijde?
Vyhotovení jedné slavnostní uniformy spolu se všemi jejími součástmi se pohybuje okolo 50 tisíc korun. Je to značně vysoká částka a to se bavíme jen o slavnostním stejnokroji s šavlí. Nezapomínejme na předové pušky s bajonety, které ke granátníkům neodmyslitelně patří.

 

My jsme Švarcenberáci

Nepřijdete mi zrovna jako pamětník starých časů. Jakou roli v rámci obnovy Schwarzenberské gardy zastáváte?
Patřím mezi skupinu lidí, kteří program obnovy hradní stráže iniciovali. Posléze jsem byl zvolen gardovým hejtmanem, což je hodnost a úřednická funkce, která se s gardou pojí od počátku její existence. Podílím se na výzkumu i na vedení programu obnovy, jehož cílem je plnohodnotná obnova hradní stráže do roku 2017.

 

Studujete, máte blízko k historii a lingvistice, ale proč vás zaujala právě českokrumlovská garda?
Víte, cimrmanovské rčení říká, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Ale v Českém Krumlově by, podle mě, každý žít nechtěl. Ten, kdo tu vyrůstal a žil, dobře ví, že Krumlov je zvláštní místo. Je krásné, nesmírně inspirativní a má svůj osobitý ráz, ale musíte s ním být, jak se říká, na jedné vlně. Ale jakmile na ní jste, tak si ke Krumlovu vybudujete opravdu silný vztah a přes všechny jeho mouchy s ním na té vlně jedete po celý život. Navždy je už pro vás tím jediným městem. No a máte-li k tomu nějaké ty švarcenberácké kořeny, tak vás to k historii Krumlova vždycky táhne.

 

Gardista působil impozantním dojmem Do zámecké gardy vybírali pouze muže vysoké nad 180 centimetrů. Spolu s 30 centimetry vysokou medvědicí na hlavě už vznikl obrys neuvěřitelně vysoké postavy, která budila respekt. Granátníci vykonávali strážní službu a působili i jako bodyguardi VIP hostů na zámku,“ popsal krumlovský kastelán Pavel Slavko.   Zámecká Schwarzenberská granátnická garda v první polovině 20. století.

 

Švarcenberáci? To nějak souvisí s knížetem?
Myslíte příbuzensky? To ne. Je to pojmenování, kterým se od 19. století označovali a dodnes označují bývalí zaměstnanci na Schwarzenberském dominiu a v knížecích podnicích do roku 1947. Pojem švarcenberáctví se objevuje v jižních Čechách snad od zrušení poddanství, kdy si lidé začali uvědomovat, že život „na knížecím“ je jiný.

 

Pročpak?
Už od 18. století jsme v jižních Čechách měli díky Schwarzenbergům penzijní fondy pro zaměstnance, vdovy a sirotky, což byla v Evropě do té doby věc naprosto nevídaná. K tomu přidejte deputáty na dřevo, uhlí, brambory, o Vánocích zase kapři, v knížecích pivovarech zdarma pivo a pro aktivní rodiny zase školky. K tomu Schwarzenbergové dobrovolně investovali do vzdělávání mladých nadějných lidí, za což jim dodnes vděčí mnoho jihočeských rodin.Mimoto založili vůbec první hospodářkou akademii v Čechách a první českou zemědělskou školu. Schwarzenbergové byli rovněž známí pro nulovou toleranci nacionálního extremismu, což tady u nás do doby, než nacisté obsadili republiku a následně zabavili veškerý schwarzenberský majetek v roce 1940, dlouho přispívalo k soužití českého a německojazyčného obyvatelstva. A to vše tady na jihu vytvořilo takové zvláštní uvědomění lidí na základě společné tradice Jihočechů a Schwarzenberského rodu, které se říká švarcenberáctví.

 

A jak početná tady na jihu ta komunita dnes je?
Tak schwarzenberský průmysl již neexistuje. Komunisté byli v tomto ohledu velmi úspěšní. Ale Švarcenberáci zůstali a od roku 1990 opět vydávají svůj časopis jako za první republiky, Obnovenou tradici, a dodnes se scházejí. Dnes je švarcenberáctví samozřejmě již jen sentiment po prvorepublikových časech.

 

Takže vaše rodinné kořeny spolu s bohatou historií města jsou tím hlavním impulsem?
Určitě mě vždy mrzelo, jak společnou tradici Schwarzenbergů a Jihočechů opomínáme, přičemž jižní Čechy z velké části vypadají tak, jak vypadají, právě díky této staleté tradici. Uvědomil jsem si, že se tady více zajímáme o Rožmberky, což je opravdu těžká historie. Ale to, že jsme tu měli už v 18. století takový malý sociální stát ve státě a v 19. století naopak průmyslovou revoluci a ekonomický zázrak, jenž se dával za příklad celé Evropě, to se už tolik neprodává. A z pozice Krumlováka a studenta historie mě trápí, když vidím, kolik nám toho nacismus a především komunismus v jižních Čechách vzal z nedávné historické paměti. Hmotné se dá vždycky vystavět znovu, ale s nehmotným je to už těžší.

 

Jenže jak tuhle zapomenutou historii oprášit?
Hlavně se ptát, dívat se a mluvit. Čtyřicet let to nešlo, ale stále zde ještě žijí pamětníci, kteří vám řeknou to, co archivy nikdy nevydají. V jižních Čechách a zvlášť na Šumavě skutečně stojíme před faktem, že s odchodem posledních pamětníků přijdeme o část moderní historie – respektive o vztah k ní, což může být ta největší ztráta. Ale abych nevypadal jako úplný pesimista: už od 90. let zde probíhá několik velmi zajímavých projektů a iniciativ, ať už vědeckých nebo občanských, které se snaží seznámit veřejnost s historií vlastního kraje.

 

Krumlovská garda má být tedy jednou z cest jak se rozpomenout?
Již jako kluk jsem věděl, že se granátník na II. zámecké nádvoří musí jednoho dne vrátit. Do roku 1948 to byl symbol našeho města, a to natolik významný, že by z principu neměl zůstat jen zajímavou kapitolou v knížkách o Krumlově. Když jsem se pak dostal k úžasné publikaci doktora Martina Voříška, která shrnuje jeho několikaletý výzkum historie gardy, ve svém přesvědčení jsem se ještě víc utvrdil. A jakmile jsem se dozvěděl, že dává v rámci letního festivalu v Krumlově dohromady provizorní granátnickou kapelu, zavolal jsem mu a zeptal se, zda by do plnohodnotné obnovy gardy šel. A jak už to v Krumlově bývá, pak se jednoduše chodí na pivo a najednou máte obnovenou gardu.

 

Sám ale říkáte, že o zámecké gardě se toho dnes ve městě moc neví.
Základem komunistické ideologie bylo zapomenout. Navíc jsme na Šumavě, která byla dvojjazyčná, a na přelomu let 1945-1946 tak z Krumlova zmizelo až osm tisíc obyvatel, kteří byli odsunuti. A když seberete z města osm tisíc lidí a necháte tu jenom dva tisíce původních obyvatel, tak o mnohé z historické paměti přijdete. To je ovšem historie a tu nezvrátíme.

 

Četl jsem, že v historickém maximu bylo krumlovských gardistů i 47…
Současný provizorní stav je pouze a jenom dočasnou záležitostí. Veškeré naše aktivity jsou přirozeně dobrovolné, ale jinak je to pro nás nesmírně časově, fyzicky i finančně náročné. Vše, co děláme, děláme pro město, na kterém nám záleží. Počet granátníků nemá smysl omezovat. Čím více lidí, tím lépe. Ale upřímně se zeptejme, kolik lidí bude nakonec ochotno pravidelně stát v uniformách někde na stráži ve vedru nebo v zimě, zadarmo a bez jakéhokoliv nároku, jen aby udělali něco pro historické a kulturní dědictví města a kraje.

 

Když se podaří obnova gardového velitelství, bude vyhráno

Zatím garda funguje v omezeném provozu. Co bude následovat?
Garda může být plnohodnotně obnovena, jen pokud bude co nejvíce soběstačná. Stěžejním bodem je proto obnova gardového velitelství na zámku. Velitelství poskytne gardě nejen důležité zázemí pro fungování v areálu, ale především i finanční příjem, neboť se bude jednat o veřejnosti částečně přístupné muzeum. Bude to přínos jak pro zámeckou muzejní soustavu, tak i pro program obnovy, jelikož příjem z provozu, jak doufáme, pokryje částečně i celosezónní stráž zámku. A to je náš hlavní cíl, aby na Gardeplacu, tedy II. nádvoří, stál opět každý den granátník, jako tomu bylo do roku 1948.

 

Takže to bude celoroční stráž zámku jako v Londýně nebo Praze?
Přesně tak. Proto neustále zmiňujeme ony dvě roviny gardy 21. století. Běžní granátníci budou v uvozovkách sloužit v průběhu roku několikrát do měsíce při významných slavnostech a vhodných příležitostech na základě dobré vůle, ale pak zde budou granátníci placení, kteří budou vysloveně zaměstnanci a jako takoví budou zajišťovat stráž každý den spolu s běžným programem, například každodenním vyvěšováním vlajky.

 

Granátníci střežili Schwarzenbergy 200 let Schwarzenberská granátnická garda střežila českokrumlovský zámek, sídlo knížat ze Schwarzenbergu, vévodů krumlovských, přes 200 let. Modrobílé uniformy krumlovských granátníků doplňovaly jedinečný kolorit města a v době první republiky byla jejich gardová kapela jedním z nejžádanějších hudebních ansámblů v jižních Čechách. Jejich trubky bylo slyšet nejenom ze zámecké věže, ale i v Československém rozhlase, na průvodech na 1. máje nebo na vyhlášených jazzových koncertech.

 

Co všechno by měla garda v Českém Krumlově dělat?
Pokud bude obnoveno velitelství, bude garda schopna zajišťovat celosezónní stráž zámku, což je konečný cíl celého programu. Mimoto však bude garda vyvíjet aktivity ve městě v rámci celého roku. Stejně, jako to dělala dřív – od slavnostních pochodů městem, po koncerty gardové kapely.

Garda se také bude podílet na nejrůznějších významných slavnostech. Například jen v prosinci 2015 stihli granátníci uvítat na zámku delegaci českých horníků, zúčastnili se slavnostního otevření obnovených klášterů v Českém Krumlově a na Štědrý den hlídali medvědí příkop během tradiční městské slavnosti, kterou pořádá zámecký medvědář.

Garda bude operovat v mezích vytyčených již za první republiky, přičemž v našich stanovách se zavazujeme k aktivnímu podílení se na kulturním životě v Českém Krumlově a posilování občanského života. Musí to být samozřejmě udržitelné, přičemž jsme ve všem vázáni principem důstojnosti. Nicméně opravdovým zadostiučiněním pro mě bude, až za deset, dvacet let bude granátník s medvědicí a puškou přes rameno na Gardeplacu opět neodmyslitelnou součástí života v Krumlově.

Zdroj:

http://hobby.idnes.cz/schwarzenberskou-granatnickou-gardu-v-ceskem-krumlove-obnovuji-nadsenci-1rh-/hobby-domov.aspx?c=A160125_202332_hobby-domov_mce