Penziony v okolí lázní přicházejí o hosty. V létě přijde změna

Zdroj: Deník, 18. března 2015

Autor: Jan Drahorád

Praha – Obklady z rašeliny, horká pára a teplé prameny. Oblasti, které by měly být místem klidu, nyní ovládají vášně. Místní lidé se zlobí, že 
v případě lázeňských příspěvkových pobytů, kdy pojišťovny platí pouze samotné léčebné kúry, musí bydlet v lázeňských domech. Jinak nemají na příspěvek od pojišťovny nárok. „Jsem v plném invalidním důchodu a abych vyhodil 6000 za ubytování tady v lázních, když od nich bydlím 200 metrů, tak to je nesmysl,” řekl například Českému rozhlasu 40letý Marek Bašta.

Kdy se věci změnily? Podle Svazu léčebných lázní ČR platí novinka už delší dobu, ale některá zařízení na ni nebrala ohled. „Lázeňská péče je lůžková a vždycky lůžková byla. Bohužel se v jednu dobu v některých lokalitách rozvinula nešťastná praxe, kdy se to obcházelo a přestože mělo jít 
o pobyty, tak skutečnými pobyty nebyly. Lidé stíhali kúry po práci,” řekl včera regionálnímu Deníku prezident Svazu Eduard Bláha. Podle ministerstva zdravotnictví se musí hledět i na možný nebezpečný zdravotní stav pacienta.

Podle něj se ale až nyní 
v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění objevila zmínka, že pojišťovny budou proplácet pobyt celý, nebo na něj dají příspěvek. „A najednou si všichni uvědomili, že to musí být pobytová péče,” pokračuje. Podle svazu je pobyt jako takový důležitý pro zdraví, měl by se dodržovat denní režim. „Ale bavíme se o zanedbatelném počtu lidí, kteří jsou teď slyšet, protože jsou to místní křiklouni,” poznamenal.

Ambulantní léčba

Jenže větší nesnází je dopad na místní penziony, které si na „příspěvkových” pacientech mířících do lázní, zakládaly klientelu. „Máme 
s tím velký ekonomický problém. Samozřejmě jde i o multiplikační efekt. Když pacient přijede, ubytuje se v penzionu, který odvádí daň do městské pokladny. A ty teď budou prázdné. Anebo zaplněné samoplátci. Třeboň se s tím bude potýkat, protože má větší kapacitu na léčení než na ubytování ve zdravotnickém zařízení,” vysvětlila regionálnímu Deníku tajemnice Sdružení lázeňských míst ČR Hana Říhová. Největší „průšvih” nastane podle ní v Teplicích, Třeboni, Lázních Bělohrad, ale i třeba v Hodoníně. Ekonomickou ztrátu ale pocítí až třetina lázní, tvrdí.

Pacientům, kteří nechtějí přímo v zařízeních bydlet, je podle Bláhy třeba předepsat pouze ambulantní léčbu.

I v tom případě ale mají pacienti smůlu. „Česká zdravotnická legislativa říká, že místní přírodní lázeňský poklad se může poskytnout jenom při lůžkové péči,” podotýká 
o platbách pojišťoven Bláha, podle něj se ale již hledá alternativa právě pro místní občany, kteří nechtějí strávit v lázních několik týdnů přes noc. Ministerstvo zdravotnictví již připravuje vyhlášku, kterou by tento nedostatek napravilo a rašelinové zábaly by mohli dostávat i ambulantní pacienti, vyhláška by mohla začít platit od léta. „Zavedení definice nového výkonu, de facto zřízení kódu pro ambulantní rehabilitační péči s využitím výtěžku z lokálního přírodního léčivého zdroje, by tedy vrátilo možnost stálým obyvatelům lázeňských míst absolvovat de facto některé z lázeňských procedur bez dalších výdajů na ubytování 
a stravování, pokud by to samozřejmě dovoloval jejich zdravotní stav,” pravil včera ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Nedostatek pracovníků

Není jisté, zda se tím spraví situace ohledně úhrad od pojišťoven, které platí při lůžkové péči dražší procedury. 
A lázně proto radši přijímají klienty, kteří v nich tedy musí přespávat. „Nicméně je jedno nepsané pravidlo, že se rezidenti v místě bydliště do lázní přijímají,” uklidňuje Říhová.

Celková situace v lázeňství se ale zlepšuje. Podle svazu se za loňský rok počet proplácených „lůžkodnů” zvedl oproti předloňsku o 40 procent, do lázní zamířilo okolo 200 tisíc Čechů a Češek. Letos i díky změně zákona, která povolila až čtyřtýdenní pobyty, očekává nárůst o další deset až 15 procent. „Ještě nedosáhneme hodnot před krizí, ale myslím si, že by lázně neměly mít žádné zásadní problémy,” popsal situaci na trhu prezident svazu.

Dlouhodobě se ale některé pohraniční regiony potýkají 
s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, kteří odchází buď do Německa, anebo do větších měst. Podle svazu je největší problém na Karlovarsku, kde chybí lékaři i fyzioterapeuti.