Boletice se zmenšují. O část vojenského prostoru začnou pečovat obce
- 27/01/2015
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Cestovní ruch, Regionální rozvoj, Z tisku
Zdroj: www.idnes.cz, 27. ledna 2015
Autor: Antonín Pelíšek
Armáda opouští kus území v legendárním výcvikovém prostoru Boletice. Odchod vojáků z části Českokrumlovska a Prachaticka vyvolává v mnohých lidech z oblasti obavu, že krajinu v budoucnu poničí projekty developerů.
Politici tleskají, obyvatelé vojenského prostoru Boletice jsou v rozpacích. Podle novely zákona o vojenských újezdech, kterou v minulém týdnu podepsal prezident, přejde část území, kde od roku 1949 manévrovala jen armáda, pod civilní sektor.
V lednu 2016 vznikne historicky nová středisková obec Polná na Šumavě. A mapa cvičiště se zmenší o katastry kolem dalších pěti obcí.
„Nikdo neví, co změny přinesou. Dobře si pamatujeme na dobu před deseti lety, kdy tady kraj podporoval projekty obřího lyžařského areálu. Na Špičáku a pak na Chlumu. Okamžitě tu začali kroužit s mapami developeři z Prahy a hledali bývalé pozemky po zaniklých obcích. Viděli jen byznys,“ obává se čtyřicetiletý podnikatel se dřevem Václav Urban z Boletic. Jeho rodina žije v kraji lesů a vojáků od roku 1967.
| HistorieVojenský prostor Boletice
Byl založen v roce 1949, schválen vládou v roce 1953. Současná rozloha je 22 tisíc hektarů. Vojsko využívá 8,2 tisíce hektarů pro výcvik, zbytek pro hospodářskou činnost. Zajišťuje ji společnost Vojenské lesy a statky. Boleticko leží v okrese Český Krumlov, částečně Prachatice. Na 60 procent území je v CHKO Šumava. Dnes v něm žije na tři stovky obyvatel, před válkou tu bylo sedm tisíc převážně německy mluvících lidí. Zabývali se těžbou dřeva, zemědělstvím, sklářstvím a dobýváním nerostů. |
Scénář proměny prostoru o ploše 22 tisíc hektarů je jasný. Z vojenského újezdu vypadnou příhraniční území kolem Ktiše, Křišťanova, Želnavy, Kájova a Horní Plané. O nich už se mluvilo v minulosti.
Původně dva tisíce hektarů pozemků rozšíří na více než dvojnásobek prostor u zaniklé obce Maňávka poblíž Horní Plané. Toto území souvisí s vrchem Špičák, potenciálním místem pro sjezdovky.
Rozšíření původního požadavku o Špičák se totiž nad rámec loňského usnesení kraje, že se této lokality vzdává jako rezervy pro budoucí využití, podařilo prosadit poslanci a bývalému jihočeskému hejtmanu Janu Zahradníkovi. Špičák přitom ministerstvo obrany dříve tvrdě bránilo.
„Bylo nebezpečí, že když se pozměňovací návrh kolem újezdů Brdy a Boletice nepřijme, spadne celý zákon. Ztráta Špičáku je méně bolestná,“ míní ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek.
Jenomže co bude dál? Před několika lety odpovídali obyvatelé Boleticka v anketě na otázku, zda chtějí odchod vojáků. Většina byla proti. Teď řeší jejich budoucnost dodatek novely.
Lidé si původně představovali, že dostanou do vínku od státu zadarmo menší pozemky a bezúplatným převodem vojenské bytovky a domy. To se ale nestane. Desítky let se o ně starali vojáci. Čistili a spravovali silnice, zajišťovali dopravu, zásobování, odvoz dětí do škol, likvidaci odpadků.
Lyžařský areál: nejsou peníze
Jak bude nová krajina fungovat, zatím nevědí ani starostové dotčených obcí. Spokojený je starosta Horní Plané Jiří Hůlka, ke které přejde území se Špičákem. Tvrdí, že stavba obřího lyžařského areálu nehrozí. Nejsou peníze, chybí investor.
„Máme v plánu udělat menší sjezdovku na Houbovém vrchu. Tak sedm set metrů dlouhou, aby naše děti nemusely platit za lyžování v Kramolíně na Lipně. Na Špičáku bych viděl rozhlednu a všude okolo dobře vyznačené turistické cesty,“ představuje si rozvoj území Hůlka.
Horní Planá chce profitovat z těžby dřeva, kterou podle něj dobře zajišťuje vojenská firma. Zaměstnává 160 místních obyvatel. Záměry, co s novým územím, už má i Kájov, který pokračuje se stavbami rodinných domů.
Naopak obavy z obsluhy tak velkého území sdílí obec Ktiš. V současné době čelí tlaku těžebních firem, které usilují o lom s českými granáty. Podle Edvarda Sequense ze sdružení pro ochranu krajiny Calla je nebezpečí, že na území zaútočí developeři s nesmyslnými projekty a lyžařský areál na Špičáku jednou vybudují.
„Je sice v chráněné krajině, ale kdo ví, co se stane se šumavským parkem za pět let?“ varuje Sequens.
Dalším nebezpečím pro nový civilní sektor může být i hledání úložiště pro vyhořelý jaderný odpad. „Už nám tím jednou hrozili, kdo zaručí, že se k nám nedostane?“ ptá se obyvatel Václav Urban.
„Obce dostanou zadarmo infrastrukturu“
Jaký balíček dostanou lidé za novými hranicemi Boletic na svou cestu, vysvětluje jihočeský senátor Pavel Eybert.
„Obce dostanou zadarmo infrastrukturu, kterou vojáci ještě letos opraví, a za levné odhady si odkoupí nemovitý majetek. Pozemky zůstanou kraji. Příští rok dostanou ještě nové obce dvojnásobný příspěvek z přerozdělení daní ze státního rozpočtu,“ popisuje Pavel Eybert.
Zdroj: