Jedinečné zážitky pěším i cykloturistům nabízí Lužnice pod Bechyní
- 05/05/2014
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Cestovní ruch, Cyklistika, Z tisku
Zdroj: www.novinky.cz, 5. května 2014
Autor: Petr Hejna
Z Bechyně je opravdu jen pomyslný skok na místa, která se díky své jedinečnosti mnohokrát stala kulisou pro filmaře – a jež víc než případná 3D projekce přiblíží osobní návštěva. Levý i pravý břeh Lužnice pod městem jsou pro svůj půvab oblíbeným výletním cílem.
Jihočeské lázeňské město Bechyně stojí za samostatné pojednání – nabízí turisticky a historicky zajímavá místa jako např. zámek s expozicí časů Petra Voka, pobočkou Alšovy jihočeské galerie a muzeem Antonína Preclíka, klášter františkánů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, židovský hřbitov, děkanský kostel sv. Matěje, Masarykovu lípu nebo zbytky opevnění, stejně jako technické památky.
Bechyňská duha, most, klenoucí se jedním obloukem ve výši 60 m nad Lužnicí, skýtá fascinující pohled na panorama města a řeku pod ním. Nostalgické jízdy vlakem po trase jedné z prvních elektrifikovaných tratí v Rakousko-Uhersku mezi Bechyní a Táborem zase zanesou cestující do časů jejího konstruktéra Františka Křižíka a jeho neméně známého geniálního souputníka Járy Cimrmana.
Tento tip na výlet se bude věnovat přírodním krásám pouhých pár kilometrů pod městem. Kaňon jakoby zvěčněný na obrazech romantických mistrů skýtá po levé straně do Lužnice ústící říčka Židova strouha. Její celková délka činí něco málo přes 20 km a čím se víc se koryto blíží ústí do Lužnice, tím nabývá na divokosti vzhledu díky stromy, kapradím a barevným mechem pokrytými skalám tyčícím se nad ním.
Název Židova strouha má nejasný původ hned s trojím možným výkladem – od pojmenování po Židech uprchlých sem před hněvem krále Vratislava II., protože nepřijali jeho rozkaz o vypovězení, nebo po příslušnících téhož národa, kteří v 17. století byli obviněni v Týně nad Vltavou ze zavlečení morové nákazy do města a uprchli sem před pogromem, či nejvíce historickými fakty nepodložený výklad, související s královským šaškem a kouzelníkem Žitem od dvora Václava II.
Ať tak či onak, přírodní krásy zaujaly mnoho hledačů filmových lokalit, a tak si kaňon říčky zahrál ve filmech, jako bylo odvážné Ohnivé léto s Lídou Baarovou, v Zemanově Cestě do pravěku, Pojarovu hraném Dobrodružství na Zlaté zátoce, Strakonickém dudákovi, ve snímku Metráček, či naposledy v pohádce Čertova nevěsta podle Boženy Němcové.
Nicméně při návštěvě nehrozí setkání s hlučícím filmovým štábem, místem občas projde pěší turista a v korunách stromů zní hlasy ptáků, jak je k slyšení i na videu.
Ke kaňonu vede od Duhového mostu turistická modrá trasa směrem na Nuzice, před nimiž klesá dolů k řece, nebo je možno vyrazit od bechyňského podhradí Zářečí (kde evidentně místní se baví recesistickým životem, soudě podle uličních cedulí i místní veřejné necenzurované knihovny) po trase žluté. Ta pak pokračuje proti toku strouhy až k silnici Týn – Březnice.
Z ústí Židovy strouhy je vidět lávka vsazená do skály nad řekou na protějším břehu. K ní vede pěkný úsek cesty podle Lužnice do Kolodějů, značený červenou trasou. Na tu lze snadno bez převýšení dojít kolem jezu od mostu v Zářečí, či procházkou pod areálem zámku po značené trase z náměstí (tam ostatně lze vyrazit i na zmíněné turistické stezky k Židově strouze ze města).
Pod městem, rovněž skalnatým korytem, ústí do Lužnice z pravé strany říčka Smutná. Pouhé dva kilometry pak již zbývají ke skalní lávce nad řekou proti Židově strouze. Pokračovat se dá pochopitelně podle řeky až ke Kolodějům a dále „po souši“ do Týna nad Vltavou.