Bitcoin letos vynesl zhruba 8500 procent, je však hlavně pro spekulanty

Zdroj: Hospodářské noviny, 3. prosince 2013

Autor: František Mašek

Nahradí Dolar? Bitcoin je virtuální měna s předem daným počtem mincí, které budou postupně vydány. Jde o reakci na sílící regulaci trhů a někteří v bitcoinu vidí také možnou budoucí rezervní měnu místo dolaru. Zatím se však prosazuje především jako zajímavá alternativní investice.

Kurz virtuální měny bitcoin, která vznikla po finanční krizi, nedávno překonal hranici tisíc dolarů za “kus”. Od ledna do prvního prosince se dokonce cena jednoho bitcoinu na japonské internetové burze Mt. Gox zvýšila z 13,6 na téměř 1150 dolarů, tedy takřka o 8500 procent. V době uzávěrky tohoto článku ale klesla k 1035 dolarům.

Zatím jde spíše o zajímavou a velmi rizikovou investici než o zárodek budoucí rezervní měny (jak o bitcoinu někteří mluví), která může časem nahradit dolar. V roce 2009 tento systém vytvořil a popsal počítačový odborník známý pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Bitcoiny lze získat (vytěžit) řešením složitých matematických úloh, je ale třeba mít k dispozici vysoký výkon počítače. Nové virtuální mince jsou pak uvolňovány stabilním, ale stále pomalejším tempem. Do roku 2140 má být takto “vytěženo” téměř 21 milionů bitcoinů (maximální možný počet mincí), většina ale již do roku 2030. Touto virtuální měnou lze po internetu platit přes tzv. P2P síť, již nikdo centrálně neřídí. Díky ní nemohou bitcoiny účinně kontrolovat úřady ani nikdo další.

Proti regulaci a inflaci

Bitcoin byl navržen tak, aby jeho tvůrce ani nikdo další (včetně vlád) nemohl tuto měnu ovlivňovat, ničit, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo svými kroky způsobit inflaci. Kritici ale upozorňují na některé hrozby, bitcoiny mohou například usnadnit praní špinavých peněz.

Lze je koupit za reálné peníze. Jsou uloženy v osobním počítači jako soubor s elektronickou peněženkou nebo jako služba třetí strany. Majitel bitcoinů ale může mít i peněženku off-line – na papíře. Obchoduje se s nimi na internetových burzách. Většina obchodů probíhá na burze Mt. Gox. Obchodovat lze přímo, což je snazší než získávat bitcoiny “těžením”. Jen 1. prosince, tedy za jeden den, bylo na Mt. Gox zobchodováno 1,46 milionu bitcoinů. Při kurzu 1150 dolarů dosáhl objem obchodů 1,68 miliardy dolarů, což je zlomek celkového objemu obchodů s měnami, který činí pět bilionů dolarů denně. Jeden bitcoin aktuálně stojí asi 1035 dolarů. Lze ho koupit přes internetové burzy, na portálu Bitcash i v korunách. V přepočtu přes dolary by podle kurzovního lístku ČNB stál kolem 21 tisíc korun, některé servery ho nabízejí levněji, i za méně než 19 tisíc korun. Kdo chce investovat do bitcoinů, musí počítat s možnými velkými výkyvy kurzu této měny. Nákup a prodej za bitcoiny přes internet je složitější. Počet obchodů, institucí či jednotlivců, kteří je akceptují, je zatím malý.

Prozatím spíše investice než nová měna

“Bitcoin i další alternativy virtuálních peněz se nazývají měnami, považuji je ale hlavně za velmi rizikový investiční nástroj,” říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Tyto virtuální měny podle něj zdaleka nesplňují požadavky kladené na peníze. Bitcoiny jsou minimálně akceptovány v platebním styku, nejde tak o všeobecný prostředek směny. Neslouží ani jako zúčtovací jednotka. Vzhledem k výraznému pohybu kurzu této měny k dolarům nejsou ani uchovatel hodnoty.

“Cena bitcoinu neodráží fundamenty. Není totiž jasné, z čeho má vycházet – nevztahuje se k žádné ekonomice ani nadnárodnímu celku. Hodnotu určuje jasně daná nabídka (předem daný počet bitcoinů, který má být emitován, pozn. red.) a velmi kolísavá a silně spekulativní poptávka, která odráží spíše mimoekonomické faktory, a to snahu uniknout regulaci. Graf vývoje cen jasně identifikuje bublinu. Jde o módu se silným efektem nabalující se sněhové koule,” dodává Vejmělek.

Rostoucí regulace, hlavně v měnové a finanční sféře, nicméně posilují protichůdné snahy. Obliba bitcoinu může přinést emisi dalších konkurenčních kybernetických měn a velmi reálnou hrozbu vzniku bubliny. Konkurence a tržní prostředí přinesou výrazné pročištění trhu, kde zůstane jedna či několik těchto měn. Bitcoin i další měny mohou zůstat spekulativními aktivy. Jako platidlo se podle Vejmělka prosadí jen v omezené míře. “Až se začnou bitcoiny příliš rozšiřovat, regulátoři se proti tomuto neregulovanému prostředí spojí,” míní Vejmělek.

Hlavní ekonom UniCredit Bank CZ Pavel Sobíšek pokládá bitcoin za zajímavý experiment, který umožnila globalizace a rozvoj moderních technologií. Investice do bitcoinů je ale více riziková než do klasických měn, jde o neregulovaný trh.

“Zatím považuji tuto ‘měnu’ za spekulativní,” souhlasí analytik ČSOB Petr Dufek. Popularita bitcoinů také podle něj souvisí se snahou využít růst jejich kurzu než je využívat k placení. Mluvit o nahrazení dolaru některou z osmdesáti virtuálních měn je hodně předčasné, říká Dufek. Podle něj bitcoin možná urychlí vývoj technologií a postupů ve finančním sektoru, rizika s ním spojená jsou ale příliš velká.

Rozšíření plateb ohrožují výkyvy kurzů

Dufek poukazuje i na rizika ztráty či odcizení peněz, investor se navíc spoléhá na mechanismy, které mu žádná reálná instituce negarantuje. Minulý měsíc přitom došlo k úspěšnému útoku hackerů na český server Bitcash.cz.

Tomu, aby byla z bitcoinu skutečně měna, brání velká nestabilita jeho kurzu. Dnešní cena může být za týden o pětinu výše i níže. Alternativní měny si dle Dufka musí místo na slunci obhájit a není jasné, která vyhraje.

Jaroslav Brychta, šéf výzkumu české pobočky makléřské firmy X-Trade, považuje bitcoin za mimořádně zajímavý experiment, na který nebyli ekonomové připraveni. “Nevím, zda právě bitcoin nahradí klasické měny, čekám ale, že tato technologie v této či pozměněné podobě velmi usnadní platební styk a jednou možná skutečně povede k odstátnění peněz,” míní Brychta. Zatím lze s touto měnou obchodovat na burzách jako Mt. Gox, BTC China, Bitstamp a BTC-e.

“Bitcoin sledujeme se zájmem, trochou obdivu a značnou dávkou skepse,” říká analytik Saxo Bank Radim Dohnal. A dodává, že regulované finanční trhy těžko začnou během krátké doby obchodovat s mladým, nevyzkoušeným a neznámým nástrojem. Kdo chce vytvořit či organizovat podobný trh, čelí větším rizikům, než kdyby spekulativně investoval do bitcoinu sto dolarů. Obchody s bitcoinem na finančních trzích mohou být podle Dohnala reálné, až se vyjasní otázky, jako je ochrana před padělateli, ochrana vlastníků či dodržování pravidel pro boj proti špinavým penězům. Čína se staví poměrně příznivě k možnosti přijmout bitcoin jako platidlo a později možná i rezervní měnu, to je ale proti zájmům USA a celosvětové roli dolaru.

Kromě bitcoinu se ve světě obchoduje s desítkami dalších virtuálních měn. Kurzy části z nich zaznamenaly letos silný růst, jiné stagnují, další silně oslabují. Vesměs představují zajímavou, ale dosti rizikovou investiční alternativu. Jako platidlo zatím zůstávají na druhé koleji.

21 milionů

Téměř 21 milionů bitcoinů má být postupně vydáno do roku 2140. Více už jich podle stanovených pravidel být nemůže. Většina z nich má být emitována do roku 2030.

13,83 miliardy dolarů

Rostoucí zájem o měnu bitcoin potvrzuje i vzestup tržní kapitalizace, tedy tržní hodnoty bitcoinů obchodovaných na japonské internetové burze Mt. Gox. Ta vzrostla ze 143,85 milionu dolarů počátkem ledna na 13,83 miliardy dolarů k letošnímu 1. prosinci. Jak rovněž vyplývá z dat serveru Blockchain, počet jednotek této virtuální měny, které jsou v oběhu, se v téže době zvýšil z 10,61 na 12,03 milionu. S klasickými měnami se na burzách neobchoduje, průměrný denní objem obchodů s měnami ve světě činí pět bilionů dolarů.