Brněnští vědci pomáhají firmám v hi-tech průmyslu

Zdroj: Hospodářské noviny, 19. listopadu 2013

Autor: Julie Daňková

Vozy s kapotami z nejmodernějších bezpečnostních materiálů vyjíždějí z automobilek po celém světě i s přispěním vědců z brněnského Ústavu přístrojové techniky.

Díky jejich unikátní metodě totiž vznikají mikroskopy, které umějí do nejmenších detailů zobrazit nanometrové povrchové vrstvy materiálů sloužících pro výrobu automobilů.

“Výrobci materiálů tak mohou těsně pod povrch dostat určité prvky a částice a tím zvýšit pevnost a pružnost těchto materiálů zároveň,” vysvětluje Ilona Müllerová, která v současnosti ústav Akademie věd vede a za svou dlouholetou práci v neděli získala jednu z českých Nobelovek – ocenění Česká hlava za invenci.

“Zatímco dříve se povrchové vrstvy materiálů pod elektronovým mikroskopem prozářily a nic jsme z nich neviděli, díky naší metodě dokážeme tyto nanometrové vrstvy opravdu studovat,” mluví o unikátním know-how Müllerová, jejíž tým tak vlastně udržuje dynamiku a světovou konkurenceschopnost brněnského hi-tech průmyslu.

Symbióza vědců s byznysem

Ústav zabývající se základním výzkumem v oblasti mikroskopů totiž úzce spolupracuje s výrobními firmami sídlícími v jihomoravské metropoli – Fei, Delong Instruments a Tescan.

I díky vědcům z akademie se tato trojice výrobců na celosvětové produkci elektronových mikroskopů podílí z více než třiceti procent.

“Vědci z Biologického ústavu nebo z jiných institutů, kteří se zabývají výzkumem kovů, potřebují pod mikroskopem detailně vidět své vzorky. My hledáme způsob, jak to udělat, a firmy se snaží vymyslet, jak naše metody dostat do přístrojů. Je to ideální symbióza,” usmívá se Müllerová.

Spolupráci s praxí nahrává i fakt, že přední pracovníci zmíněných tří brněnských firem jsou bývalí zaměstnanci ústavu. Kontakty s průmyslníky jsou ale cenné i pro akademiky.

“S naší poslední metodou jsme začali už před dvaceti lety. Ale když jsem s tím jela na konference, ani špičkoví vědci z oblasti elektronové optiky nevěřili, že to může fungovat. Trvalo dvacet let, než obrázky ukázaly, že to funguje, a než to firmy dostaly do přístrojů,” říká Müllerová a zároveň tím vysvětluje, proč nešla cestou profesora Holého a metodu nenechala patentovat. Nemohla by ji totiž veřejně prezentovat.

Profit pro region

“Přímý návrat peněz sice vidět není, ale návratnost vidím v tom, že v Brně teď fungují tři velké firmy a ty vytvářejí mnoho pracovních míst,” vysvětluje oceněná vědkyně, která chce, aby z práce vědců profitoval především region, a ne jen ústavní pokladna.

I to je jeden z důvodů, proč zatím odmítá navázat úzkou spolupráci se zahraničními firmami, které ji nabízejí.

Se svým týmem teď pracuje na tom, aby vědci z nejrůznějších oborů při pohledu do mikroskopu viděli ještě větší detaily a mohli posouvat své bádání dál.

Vítězové cen Česká hlava 2013

Laureát Národní ceny vlády: František Šmahel
historik Filosofického ústavu Akademie věd ČR

Cena Invence: Ilona Müllerová
Ústav přístrojové techniky AV ČR v Brně

Cena Patria: Mikuláš Popovič
Ústav lidské virologie při Marylandské univerzitě v Baltimore

Cena Industrie: Firma Dvořák – svahové sekačky s.r.o.
za široké uplatnění, bezpečný a nízkonákladový provoz sekaček Spider, které jsou zcela českým a mezinárodním patentem chráněným výrobkem

Cena Ministra živ. prostředí: Roman Pavela
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně

Cena Ministra školství: Ondřej Maršálek
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Praha

Cena Gaudeamus: Jiří Václavík
Ústav organické technologie VŠCHT, Praha

Mimořádná cena poroty:
Společnost TAJMAC – ZPS, a.s., Zlín za vývoj vícevřetenového automatu – obráběcího stroje