Z Prahy do Vídně se bude jezdit i lodí

Hospodářské noviny, 23. září 2013
Autor: Roman Šitner

Stovky miliard korun mají v dalších desetiletích změnit českou dopravu. Rozjedou se rychlovlaky a má být dokončena dálniční síť. Lodní doprava pak bude proudit mezi Labem, Dunajem a Odrou.

Jaké jsou tedy v tomto ohledu dlouhodobé plány, na kterých pracuje ministerstvo dopravy? Jde o vize, které jsou ale kombinované se skepsí. Ani dostupnost peněz – hlavně z fondů Evropské unie – totiž není zárukou, že se bude stavět – už nyní je řada projektů výrazně zpožděných.

Problematické dálnice

V době, kdy HN hovořily se šéfem odboru strategie Luďkem Sosnou, bylo například zrušeno trasování dálnice D3 Posázavím. Což přinese další odložení možného dálničního spojení Prahy a jižních Čech.

To jako by bylo symbolem řady dalších projektů. Rychlostní silnice R43 (Brno-Svitavy),R52 (Brno-Mikulov) a R55 (Břeclav-Hulín) naráží na přístup Jihomoravského kraje.

Snadná není ani příprava dostavby pražského okruhu R1. Vedou se spory o vedení trasy i o dopadech na životní prostředí. Kamiony tak musí dál sjíždět na vnitřní silniční okruh metropole, čímž se podílí na dopravních komplikacích a zároveň zvedají dopravní náklady českým firmám. Po dokončení obchvatu ujedou méně kilometrů než nyní.

Naopak bez potíží je (zatím) příprava dostavby hradecké dálnice D11 po Jaroměř, do dvou let se má začít stavět i část dálnice D3 od Veselí po České Budějovice a do dvou let by se mohly rozběhnout i práce na dokončení chybějícího úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou.

Alternativa k D1 se bude rodit jen pomalu. Až kolem roku 2018 by mohl být hotový alespoň úsek, který propojí dálnici D11 a silnici vedoucí z Hradce Králové k Mohelnici. Kolem konce desetiletí by se tak Hradci Králové měla již zcela vyhnout tranzitní doprava.

“Zbývajících tisíc kilometrů plánované dálniční sítě nebude dokončeno dřív než v roce 2040, možná 2050,” předpokládá Sosna.

Kromě alternativy k D1 by měla stát například rychlostní komunikace z Prahy přes České Budějovice do Rakouska, druhé dálniční spojení na Slovensko (R49 u Vsetína), dálnice D11 do Polska či spojení Prahy a Karlových Varů.

Lodí napříč Evropou

Vedle rozvoje dálniční sítě počítá ministerstvo dopravy ve svých plánech i s velkým plavebním kanálem. Ten propojí Labe, Odru a Dunaj. Prezident Miloš Zeman i nová vláda přispěli k tomu, že byl tento už dlouho spící projekt zase oživen.

Ministerstvo chce zadat studii proveditelnosti. Ta by měla do příštího léta objasnit, zda je projekt uskutečnitelný, jaké budou jeho náklady, jaké mohou být jeho přínosy a zda to celé bude mít ekonomický smysl. Nejasné také zatím je, jak se celá stavba dotkne Přerova, který by se měl stát obřím přístavem.

Stavba ale nemá mít jen dopravní funkci, má sloužit i jako obrana před povodněmi i suchem a má také přitahovat turisty. Tím by podle jejích zastánců měla vzrůst její ekonomická výhodnost.

Stovky miliard

Odhady nákladů se podle ministerstva pohybují mezi 350 a 400 miliardami korun, a svým rozsahem tak jde o mnohonásobně větší dílo, než je výstavba plánovaných jezů na Labi. Které ovšem kvůli sporům o dopady na životní prostředí a nejasnosti jejich ekonomického přínosu stále nestojí.

Problémy stavby budou o to větší, že jde o projekt mezinárodního významu, který bude muset minimálně podpořit Polsko a Slovensko.

V případě Polska je potíž v tom, že neuvažuje o splavnění svého úseku Odry, bez kterého nebude možný přístup z Česka do Štětína. Slovensko zase bude muset podpořit úpravy řeky Moravy, aby byl přístupný Dunaj.

Podle ministra dopravy Zdeňka Žáka by dostavba kanálu snížila energetickou závislost Česka na dovážených palivech a železniční i silniční dopravě.

Pokud plánovaná studie proveditelnosti, která má vyjít zhruba na sto milionů korun (cena zatím nebyla vysoutěžena), potvrdí, že stavba nemá smysl, její definitivní konec to stejně nebude znamenat.

Pokud totiž bude stále politický zájem kanál vybudovat, může dojít nejprve k úpravám projektu (zúžení apod.) a k vypracování nové studie, která by dávala větší smysl.