V dopravě je ostrá konkurence i nadbytek kapacit. O zakázky se tvrdě bojuje

Hospodářské noviny, 23. září 2013
Autor: Roman Šitner

Situace v nákladní dopravě je dobrá pro firmy, nikoliv pak pro dopravce. Rostoucí konkurence a nadbytek kapacit tlačí ceny dolů. Dopravci si tak nemohou dovolit plně do cen promítnout rostoucí cenu ropy či stále vyšší mýtné, část rostoucích nákladů musí hradit ze svých marží. O zákazníka bojují nejen jednotliví dopravci, ale i jednotlivé druhy dopravy.

Železniční válka

Symbolem dění v nákladní dopravě na železnici je ČD Cargo. Firma se dostala do potíží, v Evropě v tom ale není sama. Problém přitom není jen v nižší přepravě uhlí. Celý trh mírně roste. Nastupují dravější, dynamičtější a nákladově efektivnější soukromí dopravci.

České statistiky za loňský rok to jen potvrzují – rostli všichni železniční dopravci až na ČD Cargo. Pod stejným tlakem jsou velcí dopravci i v zahraničí a snaha získat si zákazníky vede k tlaku na cenu. O to složitější je pro České dráhy na dopravě vydělávat. Nízké ceny ale mohou být problémem i pro další růst tohoto druhu dopravy, případný krach velkých hráčů totiž může vést k odlivu zásilek na silnice.

“Příležitostí pro ČD Cargo je celá řada. Budoucnost vidíme v kombinované dopravě, kde se nám daří zavádět nové linky určené i pro přepravu silničních návěsů. Značný potenciál skýtá rovněž přeprava zboží v kontejnerech,” říká mluvčí firmy Zdeněk Větrovec.

Čísla ukazují, že podíl kombinované dopravy roste. Potenciál má ale pravděpodobně mnohem větší, řadě dopravců totiž současná nabídka nestačí. Například Zdeněk Kratochvíl, šéf společnosti Icom Transport, která je jedním z největší silničních dopravců v Česku, nabídku na přepravu návěsů po železnici směrem do Německa nenašel. Železnice zatím neumí nabídnout takovou flexibilitu a rychlost, jakou nabízí přeprava kamiony.

A právě zde je problém železničních dopravců. Nároky koncových zákazníků na rychlost, spolehlivost a cenu dopravy výrazně vzrostly. Výhodu na trhu tak získávají logistické firmy, které nabízí zákazníkům komplexní řešení.

ČD Cargo tak stále častěji nepřepravuje zboží pro koncového zákazníka, ale pro logistickou společnost, která si také ponechá většinu marže.

Uspět na trhu není jednoduché, poptávka roste hlavně po náročných přepravách například do zemí bývalého Sovětského svazu či až do Číny, dopravce tak musí umět nabídnout přejezd všech zemí po trase i spolehlivou vykládku zboží v cílové zemi.

Stát se snaží ČD Cargo pomoci, ale nemá pro to potřebné nástroje. Byl zde pokus zlevnit firmě dopravu takzvaných vozových zásilek, ten ale neprošel.

Jedinou cestu vidí ministerstvo dopravy v podpoře železniční nákladní dopravy jako celku (k tomu mimochodem vybízí i Evropská unie, která by ráda viděla na železnici více zboží), tedy v investicích do infrastruktury, v příspěvcích na vlečky i na výstavbu překladišť. Zde ale existuje riziko, že dojde ke stavbě projektů, které nebudou odpovídat potřebám trhu. Ani ministerstvo ani České dráhy totiž nejsou v úzkém kontaktu se zákazníky, pro které jsou překladiště primárně určena.

Dalším nástrojem k podpoře železnice má být vyrovnání podmínek mezi silnici a železnicí, tedy rozšíření mýtného systému i jeho případné zdražení, tak aby byla železnice proti silnici konkurenceschopnější.

“Není to o tom, že si silnice a železnice mají konkurovat, cílem je spolupráce, kde se spojí plusy obou druhů doprav,” říká Luboš Knížek, který má na ministerstvu strategii rozvoje kombinované dopravy na starosti. Konkrétní inspiraci v zahraničí Česko nemá, v alpských zemích, kde se nákladní železnici daří, jsou prý podmínky odlišné, Německo je pak mnohem větší.

Pokud by se dařilo, nečeká ministerstvo, že by podíl železniční dopravy mohl vzrůst o více než pět procentních bodů – z 18 na 23 procent přepraveného zboží. Železnice naráží hlavně na svou kapacitu, už nyní není třeba místo pro nákladní vlaky mezi Prahou a Brnem – zboží tak dál musí putovat kamiony po přetížené dálnici D1.

Silniční doprava po krizi

Největšími změnami si prošla silniční doprava. Ta před krizí v roce 2009 prudce rostla, a firmy tak investovaly do dalšího rozvoje. Místo toho přišel pád spojený s vysokým zadlužením. Trh se tak změnil.

I když dochází k oživení dopravy, ke zlepšení situace dopravců dochází jen pomalu. Stojí proti nim rostoucí ceny paliv a mýtného, i stále vyšší tlak na snižování cen. Na trhu se projevuje i to, že zatímco export dál roste, na dovozu se projevuje menší spotřeba domácností i omezené investice firem. Přitom právě investiční celky patřily k významným dopravním zakázkám.

I jako v případě železnice se z dopravců stávají pouze dodavatelé logistických firem, případně velkých dopravců. K tomu přispívá i to, že už nejde jen o dopravu z místa na místo, firmy si dnes objednávají i skladování a malí dopravci sklady nedisponují. To vše vede k nízkým maržím a tlaku na snižování nákladů.

Letecká naděje

Letecká doprava dlouhodobě klesá, v poslední době ale zaznamenává oživení. Její vývoj je ale značně nerovnoměrný a doplácí na rozdílnost přeprav do Evropy a těch z Evropy. Odsud putují náročnější zásilky a s nimi je spojená vyšší poptávka po letecké dopravě, v opačném směru to tak není.

Zatímco na místo v letadlech na náklad z Evropy do Asie se čeká až týden, ceny pro zásilky z Asie naopak klesají a v letadlech je nadbytek kapacity.

V námořní dopravě, která je v útlumu, se očekává spíše pokles cen. I když se trh pomalu zvedá, na trhu rychle roste nabízená kapacita. A to přesto, že mnozí rejdaři nevyužité lodě šrotují.

Jenže přibývají nové lodě. “Odhadujeme, že na trhu přibude až 1,7 milionu 20stopých kontejnerů, což představuje přibližně sedmiprocentní nárůst. Oproti tomu růst globální poptávky trhu lze očekávat ve výši 2-3 procent,” dodává expert Radek Duda z DB Schenker.

Dánská skupina Maersk například spustí na moře dvacet největších kontejnerových lodí světa. Sama na tom ale vydělá, její lodě jsou na přepravenou jednotku efektivnější než u konkurence. A to rozhoduje.

Rejdaři se potýkají se ztrátami a snaží se hledat příležitosti na trhu. I proto třeba Maersk provozuje také železniční a silniční dopravu. Chceme mít byznys pod kontrolou,” říká český šéf firmy Lukáš Bernard. Jen tak se – a to může být příklad pro ČD Cargo – dokážou dostat až ke koncovému zákazníkovi. Dobrou zprávou pro ekonomiku je, že roste zájem zejména o námořní přepravu kontejnerů směrem z Česka.

Železnice

-6,4 % zaznamenala loni vnitrostátní přeprava po železnici. Naopak mezinárodní provoz vzrostl o 4,3 procenta. I proto železniční dopravci rozvíjejí své zahraniční aktivity.