EU má druhou makroregionální strategii, tentokrát pro povodí Dunaje

Zdroj: EurActiv, 10. prosince 2010

Evropská komise včera (9. prosince) představila Sdělení a Akční plán strategie, která má v dunajském regionu oživit hospodářský růst, zlepšit bezpečnost a pomoct vyřešit palčivé enviromentální otázky. Očekává se, že členské státy dokument schválí během maďarského předsednictví v první polovině roku 2011.

Několik měsíců konzultací, které Evropská komise odstartovala na konferenci v německém Ulmu v únoru letošního roku a do níž se mohli kromě ministerstev jednotlivých členských států EU zapojovat i regiony a nevládní organizace (EurActiv 3.2.2010), konečně přinesly výsledek. Evropská exekutiva totiž včera představila Sdělení a Akční plán pro strategii EU pro dunajský region.

Dunajská strategie je po Strategii pro Baltské moře, kterou Unie spustila vloni v létě, v pořadí již druhou tzv. makroregionální strategií EU. Sdružuje členské i nečlenské země: Německo, Rakousko, Slovensko, Českou republiku, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Rumunsko, Bulharsko, Moldavskou republiku a Ukrajinu.

Cílem nejnovější makroregionální strategie EU je pomoct zúčastněným státům čelit společným problémům, např. v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, a zefektivnit a zintenzívnit jejich vzájemnou spolupráci. Jednou z jejích nejdůležitějších priorit zůstává obnovení splavnosti řeky, protipovodňová ochrana nebo hospodářský rozvoj regionu.

Efektivní spolupráce a koordinace

Řeka Dunaj, po Volze druhá nejdelší řeka v Evropě, protéká celkem deseti zeměmi, další čtyři se nacházejí v blízkosti jejího povodí (případ České republiky). V Podunají žije více jak 100 milionů obyvatel a region se rozkládá na pětině území EU.

Podunají tíží celá řada nesnází. Namátkou jmenujme například nedostatečnou infrastrukturu v silniční i železniční dopravě, nevyužitý potenciál lodní dopravy či hrozbu ekologických katastrof, které mají neblahý dopad na životní prostředí.

Jelikož se jedná o potíže často přeshraničního charakteru, efektivní spolupráce zemí, které se nacházejí v regionu, a koordinace jejich aktivit jsou proto vysoce žádoucí. I to byl důvod, proč na žádost europoslanců vyzvala v roce 2009 Evropská rada Evropskou komisi, aby započala práce na přípravě strategického dokumentu pro povodí Dunaje.

„V průběhu období konzultací prokázaly státy dunajského regionu své odhodlání vytvořit nový makroregion na nejvyšší úrovni. Strategie a akční plán, které navrhujeme, vycházejí z více než 800 návrhů pocházejících přímo z tohoto regionu,“ prozradil Johannes Hahn, eurokomisař pro regionální politiku.

Hlavní pilíře a financování

Mezi hlavní cíle strategie patří propojení dunajského regionu, ochrana životního prostředí, vytváření prosperity a celkové posílení dunajského regionu. Strategický dokument, který není z časového hlediska nijak vymezen, obsahuje zároveň cíle, které časové omezené jsou. Jedná se například o zvýšení nákladní dopravy po Dunaji o 20 % do roku 2020 nebo zavedení širokopásmového rychlého internetu pro všechny občany EU v tomto regionu do roku 2013.

Jak se uvádí v dokumentu, strategie by neměla stát za vznikem žádných nových institucí. Jejím hlavním smyslem je, jak již bylo řečeno, posílit koordinaci mezi jednotlivými regionálními hráči. Z tohoto důvodu nebudou na strategii vyčleněný žádné zvláštní finanční prostředky.

Strategie má v tomto rozpočtovém období (2007-2013) k dispozici 100 miliard eur z několika programů EU. Podle Evropské komise se musí především zajistit jejich efektivní a účelné vynakládání.

S tím souhlasí i Vojtěch Belling, vrchní ředitel Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky. „Makroregionální strategie by měly být především nástrojem pro zefektivnění spolupráce a neměly by vést k vytváření nových institucí, schvalování nové unijní legislativy ani k porušení principu finanční neutrality,“ vysvětlil pro EurActiv.

Propojenost s Evropou 2020

Jak se rovněž v dokumentu dočteme, strategie EU pro dunajský region by také měla podle Evropské komise významným způsobem přispět k dosažení širších cílů již stávajících iniciativ – jednou z nich je i hospodářská strategie Evropa 2020 (více Links Dossier).

V tomto případě se jedná například o modernizaci říčních flotil, stavbu mostů přes řeku Dunaj mezi Rumunskem a Bulharskem, podnícení zájmu o dunajský region jako o turistickou destinaci, stavbu čističek odpadních vod, zřízení společných výzkumných středisek či zlepšení životních podmínek romských společenství.

Negativní dopady strategie

Proti strategii se již stihla zvednout vlna odporu. Například Světový fond ochrany přírody (WWF) Evropskou komisi kritizuje za to, že chce v regionu povzbudit lodní dopravu po Dunaji hlavně zlepšením její splavnosti. Mechanické zásahy do koryta řeky podle organizace povedou k ohrožení vegetace na jeho březích a celkovému zhoršení životního prostředí v okolí.