Německé firmy: Jestli Česko nepohne se školstvím a trhem práce, do pěti let jsme bez lidí

Zdroj: Hospodářské noviny, 6. května 2013

Autor: Pavla Francová

Hlavně strojírenské firmy mají v Česku stále větší problém najít vhodné zaměstnance. “Nutně musíme posílit spolupráci firem se středními školami a učilišti,” říká v rozhovoru Pavel Roman z vedení firmy Bosch a viceprezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Obráběči kovů, mechanici, elektrikáři a další technické profese nejsou mezi mladými zrovna hitem při volbě povolání. A pro strojírenské firmy to začíná být pořádný problém.

“Pokles počtu zaměstnanců se dá částečně dotáhnout na produktivitě, zlepšíte automatizovanou výrobu, nasadíte více robotů a podobně. Ale to se nedá dělat nekonečně,” říká Pavel Roman, viceprezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory a zástupce firmy Bosch v Česku.

Investice, které se měly nyní začít vyplácet, možná nebudou kvůli nedostatku lidí nakonec tak rentabilní, jak si firmy plánovaly.

Jak velký je firmy problém nedostatku technicky vzdělaných lidí?

Z pohledu německých a velkých firem typu Bosch či Siemens trvá nedostatek technicky kvalifikované síly už delší dobu. Situace se ale dál zhoršuje. Nejprve sice mělo Česko výhodu, že tu byla tradiční technická a velmi kvalitní síla, kvůli které sem také přišly brzy velké investice. Na druhou stranu to ale vedlo k tomu, že se rychle potenciál vyčerpal a v době, kdy firemní poptávka po technických řemeslech rostla, klesal naopak mezi lidmi pocit, že technické vzdělávání je hodnotné.

Zájemců o střední technické vzdělání dál ubývá, pociťují to firmy?

Ano, většina mladých směřovala a směřuje do humanitních oborů, bankovnictví, obchodu, služeb a podobně a klesá počet absolventů technických škol. Nyní se tu schází tři velké problémy. Do škol přichází slabší ročníky, silné starší ročníky naopak odcházejí do důchodu. Navíc je technické vzdělání podhodnocované. Takže tu vzniká obrovská mezera. Riskujeme, že pokud něco neuděláme velmi rychle, během pěti let odejdou ti nejzkušenější do důchodu a první, kteří by přešli na nový lepší model technického vzdělávání a přišli by do praxe, se minou a nepředají si nejlepší zkušenosti. Pokud se něco nezmění, může se opravdu stát, že za pár let budeme bez lidí.

Říkáte, že hrozí riziko, že za pět let tu nebudou lidi v oborech, do kterých mířily velké investice za desítky milionů korun. Je to skutečně bezprostřední hrozba?

Je to tak a není to jen náš problém, týká se to celé Evropy. Částečně se dá pokles počtu zaměstnanců dotáhnout na produktivitě, zlepšíte automatizovanou výrobu, nasadíte více robotů a podobně. Ale to nedá dělat nekonečně. Navíc demografická křivka je v Evropě celkově špatná.

Ohrozí to i případné nové investice v tuzemsku? 

Může se stát, že čerstvé investice, které se mají teď navracet a mají možnost se rozvíjet, nebudou takhle fungovat, protože nám začnou chybět lidi. Koncerny si toho jsou vědomy, a proto své další aktivity směřují do dynamicky rozvíjejících se zemí v Asii nebo jižní Americe. Pořád sice čekají, že střední a východní Evropa je pro ně také rozvíjejí trh a šance jsou i tady. Jenže to musíme zareagovat včas, abychom tento negativní trend obrátili a zůstali perspektivním investorským cílem.

Firmy, které potřebovaly mít učně vyškoleny tak, aby se dali zaměstnat hned po škole, už to za vlastní náklady dělají. Pro ostatní firmy je ale velmi obtížné s tím začít ve chvíli, kdy ekonomika klesá a tohle by znamenalo prvotní investici v řádu desítek milionů korun. Firmy nyní nemohou začít bez aktivní role státu.

Co konkrétně je potřeba? 

Příkladem jsou daňové odpočty na nově pořízené stroje pro školní účely, krok správným směrem jsou také paušály na žáky. Druhá věc je upravit systém vzdělávání ze strany MŠMT a zřizovatelů škol v krajích. Máme velice benevolentní systém, kdy školy dostávají certifikace jako na běžícím páse. To pak ani rodiče nenutí přemýšlet, jaké obory jsou perspektivní a jaké šance bude mít jejich dítě na trhu práce. Pokud by došlo k pozitivní diskriminaci technických oborů, přivedlo by to děti do učňovských a středních škol. Pomohlo by také, kdyby byla povinná přijímací zkouška z matematiky na všech středních školách.

Fabriky jsou dnes jako laboratoře

Není to ale problém i image těchto oborů?

Přesně tak. Generace rodičů, která nyní směřuje své děti na střední školy, znalo učňovské školství a fabriky před revolucí. A tehdy to byla skutečně špinavá práce. Moderní fabriky jsou ale něco úplně jiného. Podobají se spíše laboratořím a lidi, kteří tam pracují si ruce ušpiní velice málo. Popularizace těch oborů a zlepšení image je velkým úkolem zřizovatelů škol, státu i firem. Dnes jsou bohužel učni vnímáni proti gymnazistům jako ti méně hodnotní. Jenže na konci vzdělávání bude gymnazista ten, který bude velice špatně hledat uplatnění, kdežto učeň najde práci okamžitě.

HDP se neudělá samo. Skleněný barák s manažery za sebou musí mít halu se zkušenými pracovníky v technických oborech, kteří vyrábí produkt, který přináší obrat a peníze.