Jedenáct NEJ tras pro bruslení v Česku. A tři tipy kousek od hranic
- 13/05/2013
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Cestovní ruch, Cyklistika, Doprava ve městech, Z tisku
Zdroj: idnes.cz, 13. května 2013
Autor: Dana Emingerová
Jaro začalo, zahrádky hospůdek otevřely a ještě není vedro. To je nejlepší doba pro projetí Česka in-line. Vybrali jsme nejzajímavější, nejromantičtější a nejpohodovější trasy.
A začneme na Lipně. Jezerní stezka, která startuje ve Frymburku, je jedna z nejromantičtějších in-line tras, které znám.
Kdo by to byl řekl: náš bruslařský výlet začíná plavbou. Z Frymburka míříme do Frýdavy na divočejším pravém břehu Lipenského jezera. Nastupují hlavně cyklisté a rodina s malými dětmi, která se chystá na výlet po stejné dvacetikilometrové trase jako my.
Jsme tam za pár minut, Lipenská přehrada v těchto místech není široká. A jízda začíná dobře. Na Jezerní stezce totiž nehrozí to, co jinde – nuda. Tak rozmanitý profil a k tomu takovou délku najdou čeští in-line bruslaři jen málokde. Na pravém břehu nás čeká osm kilometrů, na levém pak od přehrady zpátky do Frymburka dalších deset. A potom ještě kousek, který si z píle přidáme sami.
První tři kilometry z Frýdavy k přehradní hrázi musíme jet po silnici. Hladký asfalt, to je dobře. Míjejí nás cyklisté, moc bruslařů tu není. U Přední Výtoně vklouzneme do lesa na krásnou cyklo/in-line stezku. Kroutí se mezi olšemi a borovicemi po divokém břehu, který kdysi padal do údolí Vltavy. Cesta je velmi pestrá s malými houpáky, zatáčkami, krátkými stoupáními a bezpečnými krátkými sjezdíky.
Projedeme pod osadou Nové Domky s roztroušenými staveníčky podél vody a znovu zmizíme v chladu lesa. Ve stínu stromů nás překvapí obrovské žulové balvany.
Bruslařská dráha podél přehrady Lipno
Přes přehradní hráz se dostaneme po silnici či po užším chodníčku. Tady se můžeme zastavit a popřemýšlet, jak asi Šumava vypadala v dobách, kdy se mezi Frymburkem a Vyšším Brodem po divoké Vltavě plavilo dřevo a kraj pod Čertovou stěnou ohrožovaly velké záplavy. Koho zajímá historie, může nahlédnout i do útrob Lipenské přehrady při prohlídce vodní elektrárny. No, náš případ to není. Jedeme dál.
Za hrází na levém břehu Vltavy znovu najdeme trasu s mnoha krásnými vyhlídkami na jezero. Mineme přístaviště parníků a přes romantický skalnatý ostroh vjedeme kolem turistického resortu Riviéra Lipno do Lipna nad Vltavou.
Kdysi chudá vesnička se proměnila v proslulý prázdninový areál se zajímavou moderní architekturou. Kolem pláží a akvaparku míříme k Marině. Tady musíme překonat asi třísetmetrový úsek po zámkové dlažbě, ze které cvakají zuby, ale zase nemineme restauraci Neptunus. Stolky jsou na terase přímo v přístavu, kde je příjemné posezení s bruslemi na nohou a s výhledem na plachetnice, lodičky a šlapadla… A také na prázdninová letoviska s barevnými bloky aparthotelů “českých” jmen jako Landal Marina či Lipno Lake Resort.
A pak ještě dál…
Najednou je kolem nás spousta in-line bruslařů. Za sportovní halou se in-line stezka zase zanoří do lesa a několik kilometrů kopíruje jezero. Stezka se kroutí, levá, pravá, levá… mírně stoupá, klesá, občas míjí rybářskou chatku. Nádherná rychlá jízda bez zrádných míst. Pak přichází jedna z nejhezčích pasáží. Nádherný hlaďoučký asfalt jde v těsné blízkosti vody. Je to paráda, tady to opravdu sviští. Než se člověk vzpamatuje, má na dohled městečko Frymburk s bílou kostelní věží. Za chvíli zastavujeme u přívozu, kde jsme ráno začali.
Cyklostezka mezi Lipnem a Frymburkem není prázdná ani v případě nepříznivého počasí.
Máme ještě spoustu času, a tak po obědě v zahrádce hospůdky Pohoda vyrážíme dál směr Vřesná. A najednou je tu opravdu obtížná pasáž.
Zatočený a dost prudký výjezd do kopce, který v opačném směru budí skoro hrůzu. Tady (na cestě zpět) velmi doporučujeme v klidu sejít aspoň nejstrmější část kopce vedle asfaltové stezky po trávě. Jde to krásně a každý se tak vyhne riziku nepříjemného pádu či srážky.
Za kopcem pak už vše běží zas tak, jak má. Střídají se úseky podél jezera nebo v lese směrem ke kempu Vřesná, za nímž po necelém kilometru in-line stezka končí na rozcestí s místní silničkou. Kdo si troufá, může pokračovat ještě pár set metrů rovně do mírného kopce a otočit se až u hlavní silnice. Kdo to otočí hned, o nic nepřijde. O to víc se může těšit na zpáteční superjízdu.
Tipy na zajímavé in-line stezky: Podél kanálu, řek i mezi domy
Vsetínská Bečva
Předloni otevřená cyklostezka Bečva na Valašsku pozvolně klesá údolím po proudu řeky z Velkých Karlovic do Vsetína, ale ani v opačném směru není díky mírnému převýšení náročná. Je však dlouhá. Měří 30 kilometrů a protíná ve Zlínském kraji osm obcí – v každé je hospůdka s možností občerstvení.
Břeh Vsetínské Bečvy lemuje dostatek laviček a odpočívadel, kde je možné na chvíli si oddechnout a pokochat se pohledem na Vsetínské vrchy a Javorníky, tvořící podhůří Beskyd. Kolem vás se rozprostírají hluboké lesy a pastviny s malebnými chaloupkami na lukách ve stráních. Trasa vede převážně po asfaltovém povrchu, který na některých místech dočasně přechází v účelovou komunikaci nebo kříží silnici. Po cestě se můžete vykoupat v přírodní nádrži Na Stanoch u Nového Hrozenkova, kde uvidíte i skokanský můstek pro trénování skoků na lyžích s dopadem do vody.
Cyklostezka Bečva má celkem tři větve, které se sbíhají ve Valašském Meziříčí. Mezi bruslaři je oblíbený také úsek z Rožnova pod Radhoštěm přes Zašovou a Zubří, který vede kolem proslulého rožnovského skanzenu nebo zábavního Gibon parku.
Račický kanál
Pětikilometrový okruh s perfektním hladkým povrchem najdete severně od Prahy kolem vodního veslařského kanálu v Račicích. Rovná bezpečná stezka v hezké přírodě je hodně široká, nikde žádný kopec, jen čtyři pravoúhlé zatáčky. Bývá tu málo lidí, ale někdy se nad kanálem honí vítr. Místo odpočinkových laviček je veslařská tribuna a sportovní areál pro vodáky, kde je hospoda i hotel.
Nymburk – Poděbrady
Krásný romantický okruh vedoucí podél Labe po obou jeho březích najdete mezi Nymburkem a 9 kilometrů vzdálenými Poděbrady. Stromy z alejí u cest se nádherně zrcadlí na hladině řeky, po níž pravidelně proplouvá výletní parník Jiří z Poděbrad. V Nymburce se přes vodu dostanete přes jez se zdymadlem nad vodní elektrárnou, postavenou na počátku minulého století. V Poděbradech se pak vracíte přes řeku podobnou cestou po mostě pro pěší, který vede kolem nádherné novoklasicistní hydroelektrárny.
Výlet na bruslích si můžete prodloužit o asi pět kilometrů z Nymburka až do Drahelic a z Poděbrad o tři kilometry k soutoku s Cidlinou, kde stojí prvorepubliková výletní restaurace Na soutoku. Případně se dá pokračovat ještě dál podél Cidliny ve směru na Libice do Velkého Oseka a do Kolína, ale místy už je třeba jet po silnici s normálním provozem, což není ideální. I hlavní část stezky je však v poslední době trochu rozbitá a asfalt popraskaný působením silných kořenů ze stromových alejí.
Váté písky
Pro bruslaře je to jedno z nejlepších míst na Moravě. Široká a málo frekventovaná stezka s hladkým asfaltem prochází řídkým borovicovým lesem a vede z Bzence-Přívozu do Ratíškovic 7 kilometrů krajinou Vátých písků. Tento přírodní úkaz na Hodonínsku tvoří několikakilometrový pás písečných dun a přesypů podél staré Baťovy železniční trati, která sloužívala k přepravě uhlí. Dnes tudy drandí turisté na šlapacích drezínách mezi Podlužím a Moravskou vinnou stezkou. Nástup je možný buď z Ratíškovic, nebo z lesního parkoviště kousek od Bzence-Přívozu.
Další blízká in-line stezka vede z Veselí nad Moravou do Kunovic přes Uherský Ostroh podél štěrkových jezer přes lázně v Ostrožské Nové Vsi, Uherský Ostroh a odtud se pokračuje až do Kunovic.
Nová Pec – Stožec
Nádherná šumavská stezka kolem uzoučkého toku Vltavy míří ze severního cípu Lipenské přehrady do Stožce. Široká bezpečná trasa bez automobilové dopravy měří přibližně 15 km. Má dobrý povrch, ale vede podél železniční trati, takže se nevyhnete několika nechráněným a hrbolatým přejezdům.
Z Nové Pece stezka stále mírně stoupá mezi loukami a lesy. V půli cesty do Stožce se můžete občerstvit v bývalé hájovně Černý kříž. Zpátky pak pofrčíte jako po másle. Jen si musíte dát velký pozor hned kousek za Stožcem, kde vede k přejezdu asi padesátimetrový dosti prudký sjezd.
Ze Souše na Smědavu
Nad Tanvaldem vede od poloviny přehradní hráze Souš směrem na Smědavu nová asfaltová silnice s vynikajícím povrchem, kterou využívají milovníci kolečkových bruslí. Provoz je sice mírný, přesto musí být výletníci hodně opatrní. Osmikilometrová silnička vede divokou přírodou, nikde nenarazíte na žádná stavení, takže s možností občerstvení lze počítat jen na konci a na začátku cesty.
Kolem nádrže je trasa vhodná i pro méně zdatné bruslaře, dále už jen pro zkušené a fyzicky zdatné borce se schopností brzdit a udržet rozumnou rychlost ve sjezdu. Po dvoukilometrové rovině, která kopíruje břeh přehrady, následuje pětikilometrové stoupání a pak technicky náročný sjezd k chatě Smědava. Odměnou jsou nádherná panoramata Jizerských hor všude kolem. Každopádně doporučujeme přilbu, chrániče a nepřeceňovat se.
Podél Baťova kanálu
Tak tohle je opravdu délka: stezka vede podél Baťova kanálu směrem od Kroměříže až do Hodonína a měří přibližně 80 kilometrů, i když ne všechny části můžete projet na kolečkových bruslích. Rozhodně však zvládnete úsek z Otrokovic do Veselí nad Moravou. Dělá to úctyhodných zhruba 35 kilometrů. Je to dlouhé, ale dá se to snést, protože člověka čeká takřka absolutní rovina.
Místa, kde se nedá jet na bruslích, lze překonat lodí a pak se dá pokračovat dál. Je to příjemné spojení: můžete třeba i jet jedním směrem a zpátky se svézt výletní lodí, která je přizpůsobena pro přepravu kol.
Během cesty lze navštívit řadu památek a zajímavostí v okolí, jako například zámek Buchlovice, hrad Buchlov, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, Velehrad, Archeoskanzen Modrá, sklepy v Mařaticích, Polešovicích či Petrově-Plžích, skanzen ve Strážnici nebo Uherské Hradiště. Na stezku navazuje i síť oblíbených moravských vinařských stezek. Využít můžete také nabídku dalších služeb na březích – hospůdek a sociálních zařízení v přístavištích.
Bruslení ve městech
Modřanská stezka
Pražané si oblíbili trasu po pravém břehu Vltavy, která vede ze Zbraslavi až pod Vyšehrad k železničnímu mostu. U Podolské vodárny trasa splývá s chodníkem podél hlavní silnice, kde se přejíždějí různé odbočky po přechodech, takže je nutné dávat pozor na auta.
Nejoblíbenější část z Braníka na Zbraslav měří přes 8 km, nejlepší je nový úsek z Modřan do Zbraslavi. Bývá tu hodně lidí – běžců, cyklistů, bruslařů, pejskařů i maminek s dětmi, a tak musí být člověk hodně opatrný. Občas se dá odbočit a jet o víkendu méně frekventovanými postranními tahy, třeba kolem zahradnictví v Braníku, modřanských čokoládoven či zadem podél řeky za golfovými hřišti. Trasa je místy hodně úzká a má proměnlivou kvalitu povrchu. Příjemné posezení v zajímavě designovaném restaurantu Port 62 nabízí původně sedmdesátimetrová loď, která trvale kotví ve Freestyle parku Modřany.
Z Krnova do Chomýže
Pětikilometrová vyjížďka vede po okraji Krnova a pokračuje do obce Chomýž. Vede částečně po komunikacích, které jsou uzavřeny pro motorová vozidla, a částečně po cestách s mírným provozem. Vyjížďku je možné začít u mostu přes Opavici na Hlubčické ulici. Stojíte-li zády k centru města, vydáte se doleva po hladce asfaltované silničce vedoucí podél břehu řeky (tento úsek je uzavřen pro motorová vozidla). Podél řeky pokračujete směrem ke koupališti. V tomto úseku je špatný asfalt a navíc zde mají povolený vjezd auta. Je proto třeba maximální opatrnost. U koupaliště špatný asfalt končí.
Přes most u koupaliště nepřejíždějte, přes řeku se dostanete až na tom následujícím, poblíž nemocnice. Těsně za ním odbočíte doprava a jedete rovně podél zahrádkářské kolonie. Před Chomýží se dostanete na komunikaci s mírným provozem. Chomýží projedete po Poštovní ulici až ke křižovatce s ulicí Okružní. Můžete se otočit a vydat se zpátky, nebo pokračovat ještě o kilometr dál, po široké, ale frekventovanější Okružní ulici, ze které se dá odbočit doprava do slepé ulice k Ostrůvku.
Z Budějovic na Hlubokou
Desetikilometrová stezka s vcelku dobrým asfaltovým povrchem začíná v centru Českých Budějovic u plaveckého stadionu a končí pod zámkem Hluboká nad Vltavou. Příjemná projížďka vede částečně městem podél Vltavy po cyklostezce a kus i po silnici s omezenou rychlostí. V Bavorovicích vám bude odměnou nejen příjemné občerstvení v místní hospůdce, ale hlavně krásné stavby lidového baroka. O víkendech bývá stezka hodně frekventovaná, a proto je vhodná pro turistiku na bruslích, nikoli k tréninku rychlobruslení.
Bruslení v zahraničí
Bocklradweg
Pár kilometrů za Rozvadovem najdete za hranicemi v Bavorsku úžasnou trasu Bocklradweg, která měří jedním směrem 26 km. Jde o cyklo/in-line stezku vedoucí z Neustadtu u Weidenu přes Flos po bývalé železniční trati, po níž se sváželo dřevo. Trasa se vlní krajinou, občas zajede i do lesa.
Info: www.bocklweg.de
Lužická jezera
Asi 25 km severně od příhraničního německého Budyšína vzniká nový ráj in-line/cyklostezek v soustavě uměle vytvořených jezer. Areál nabízí desítky kilometrů tratí s perfektním povrchem. Všude tu platí zákaz vjezdu pro motorová vozidla. Velkou výhodou je dostatečná šířka nových cest – v průměru 3,5 m. Tady si cyklisté a bruslaři nezkříží cestu.
Info: www.lausitzerseenland.de
Podél Dunaje
Skvělý bruslařský terén, který v Česku můžeme jen závidět, začíná v Bratislavě a vede kolem Dunaje až k vodnímu dílu Gabčíkovo. Jen málokdo za den jízdy dokáže dojet tam a zpět. Celá stezka až do Čunova je lemována množstvím bufetů. U obce Rusovce se dá hezky vykoupat v nedalekém Rusovském jezeře. Počítejte ale s tím, že za vedra nevjedete prakticky do stínu.
Info: www.bratislava-inline.sk