Česko začíná ve velkém lákat do lázní arabské a asijské klienty

Zdroj: Hospodářské noviny, 19. února 2013

Autor: Michaela Mužíková, s přispěním Petra Weikerta

Vláda už kývla na rychlejší víza a počítá i s penězi na reklamu. Do propagace léčebných pramenů a špičkové medicíny půjdou miliony.

Až budou chtít vyrazit Saúdové napříště do Lázní Darkov, s vyřizováním víza předběhnou běžné turisty. Vláda totiž kývla na to, aby se mimoevropští lázeňští pacienti nenechávali čekat tak jako ostatní, a devadesátidenní lhůtu pro dlouhodobá víza zkrátila na třicetidenní.

“Tyto žádosti zkrátka budeme vyřizovat jako první,” upřesňuje Pavla Novotná z ministerstva vnitra, které novinku spolu s resortem zdravotnictví připravilo.

Klienti z arabských zemí jsou totiž pro tuzemský lázeňský byznys stále důležitější. V době, kdy zdravotní pojišťovny šetří na takzvaných křížkových lázeňských pobytech, pomáhají nahradit ubývající české pacienty. A například ve zmiňovaném Darkově se už jejich počet blíží k dvěma tisícům ročně.

Jejich podíl však může růst ještě více, jak dokládá zítřejší návštěva místopředsedy bahrajnské vlády, šejcha Chálida, který chce v Praze probrat další možnosti spolupráce. Sám totiž vidí v českých termálech takový potenciál, že se i osobně podílí na obnově lázeňského domu v Lázních Bělohrad.

Čína, Korea, Hongkong

Lázeňství, v němž se ročně protočí kolem devíti miliard korun, však není jediným typem péče, na niž chce nyní stát ve velkém lákat cizince. Stejná strategie platí i pro špičkovou medicínu. Na ministerstvu zdravotnictví už dávají dohromady, na jakých klinikách a v jakých ambulancích se poskytuje, a v agentuře CzechTourism pak vzápětí vzniknou konkrétní nabídky.

“Některé takové pokusy už byly, ale pořád tak trochu na koleně. Jestli však máme uspět, musíme šít namíru. Na každém zahraničním trhu funguje něco jiného,” popisuje ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, který se nyní chce zaměřit především na jihovýchodní Asii.

Oslovit potenciální turisty by tam totiž mělo být relativně snadné: nevyjíždějí samostatně, ale přes cestovní kanceláře, což zjednodušeně znamená, že stačí dostat Prahu do hlavní nabídky největších hráčů. “Naše zastoupení v Číně, Koreji a Hongkongu na tom nyní začnou pracovat,” říká ministr Jankovský a slibuje, že na to bude i více peněz.

Rozpočet na propagaci Česka ve světě totiž letos navýšil ze sto milionů korun na sto padesát milionů na úkor domácího cestovního ruchu. Protože zatímco u podpory jednorázových jarmarků panovaly pochyby, jestli mimo region něco přináší, potenciál medicínského turismu potvrzují samotní podnikatelé v oboru.

“Teď se nám daří v Evropské unii, ale pokud chceme uspět na nových trzích, jako jsou arabské země nebo Čína, musíme si pospíšit, než nás předběhnou jiní,” popisuje Slavěna Podloucká, ředitelka firmy Royal Medical, která se dovozem zahraničních pacientů začala živit jako první v zemi už před šesti lety.

Naráží přitom zejména na Maďarsko. Tomu se totiž podařilo mezinárodně zapsat ve stomatologii, a to až třeba ve Skandinávii. “Měli tam billboardy a plakáty, Skandinávci dnes Maďarsko znají jako zemi stomatologie, kde jim za dobrou cenu udělají třeba implantáty,” dodává Podloucká.

Podobně výhodně přitom může na zahraniční pacienty působit i česká medicína. Pro příklad: zatímco úprava prsou vyjde ve Velké Británii v přepočtu na sto padesát tisíc korun, v Česku na šedesát tisíc. A podobný rozdíl je třeba i u plastiky nosu: v Británii sto dvacet tisíc, v Česku padesát.

Na operaci i na nákupy

Na tom, když Česko přitáhne do termálů nebo na operaci bohatší klientelu ze zahraničí, však nakonec nevydělají zdaleka jen provozovatelé lázní a nemocnic.

“Lidé zákrok či rehabilitaci spojí s návštěvou Prahy či jiného českého města, ubytují se v hotelu a zůstanou déle než na běžném výletě,” říká ministr Jankovský. A z podobných důvodů před časem doporučoval lepší propagaci české medicíny i pražský rodák a jeden z nejslavnějších stomatologů na světě Jan Linhart.

“Sám do Česka své klienty občas posílám a vidím, že to funguje. Jsou to bohatí lidé, kteří jdou za kulturou, do restaurací a hodně nakupují. Nakonec se to vyplatí celému městu,” říkal Linhart nedávno v rozhovoru pro HN. Když si však on sám chtěl udělat v Praze pobočku a s lákáním cizinců pomoci, narazil. Úředníci mu neuznali diplom.

Byznys s termály

9 MILIARD

korun se ročně protočí v českém lázeňství. Spolu s tím, jak šetří zdravotní pojišťovny, však stoupá důležitost klientů, kteří si pobyt zaplatí sami.

Zahraniční klienti 20 %

V Lázních Darkov na Karvinsku už představují cizinci pětinu všech klientů. Loni jich přijelo 13 tisíc, přičemž 15 procent z toho byli lidé z arabských zemí.

PR pro Česko

150 MILIONŮ

Na lákání cizinců do Česka půjde letos o padesát milionů korun více než loni. Ministr pro místní rozvoj přišel s plánem utlumit propagaci regionálních jarmarků a lákat namísto toho zahraniční klienty z rozvíjejících se trhů v jihovýchodní Asii.