Bývalá NDR potřebuje bilion eur, jinak ustrne

Zdroj: Hospodářské noviny, 10. září 2012

Autor: Václav Lavička

Východní spolkové země se až do roku 2005 díky miliardovým investicím i sociálním transferům docela slušným tempem přibližovaly západnímu Německu. Ale od té doby hospodářsky přešlapují na místě. Mají-li znovu nabrat dech, potřebují do roku 2030 investice za zhruba bilion eur. Jinak potrvá nejméně 40 let, než bývalá NDR dostihne západní spolkové země.

Ve své poslední studii to spočítala poradenská společnost Roland Berger. “Spolková vláda v Berlíně by neměla váhat a znovu objevit východní Německo,” prohlašuje durynský premiér Matthias Machnig (SPD). Právě z jeho popudu studie “Strategie 2030” vznikla.

Přitom bývalá NDR od znovusjednocení Německa (začátkem října 1990) do současnosti spolkla zhruba tři biliony eur, které jí poskytlo západní Německo.

Z valné části šlo o sociální transfery, hlavně důchody. Díky nim se na východě výrazně zvedly příjmy.

Samotný čistý příliv investic ze starých do nových spolkových zemí společnost Ronald Berger odhaduje na 1,4 bilionu eur.

Sbližování se již nekoná?

Hrubý domácí produkt na obyvatele ve východních spolkových zemích dvaadvacet let po sjednocení představuje zhruba dvě třetiny západoněmecké úrovně. Horší je, že tato mezera se v posledních letech kvůli nízkému tempu hospodářského růstu na východě přestala zmenšovat.

Východoněmecká ekonomika v krizovém roce 2009 zaznamenala čtyřprocentní pokles HDP, zatímco západoněmecká o 5,5 procenta. Ale v období 2010-2011 vzrostla o 4,4 procenta, zatímco západu se podařil mnohem razantnější odraz, když tamní HDP za dva roky přibral přes sedm procent.

Jenom “majáky” nestačí

Martin Wittig, šéf zmíněné firmy, soudí, že ve východním Německu by se mělo dále investovat do rozšíření výrobních kapacit, infrastruktury, a hlavně do výzkumu a vývoje. “Nejde o další miliardové transfery ze západu. Hlavním zdrojem by měly být soukromé investice,” cituje Wittiga ekonomický list Handelslbatt.

Zásluhou mohutných investic po pádu Berlínské zdi v bývalé NDR vzniklo několik moderních výrobních center s velkým inovačním potenciálem. V saských Drážďanech a okolí vyspělý elektronický průmysl. Durynská společnosti Carl Zeiss Jena udává tón optickému průmyslu celého Německa. Chemnitz a Zwickau se mohou pochlubit vyspělým strojírenstvím a automobilovým průmyslem. Stejně tak Lipsko.

To všechno jsou podle listu Handelsblatt důležité “světelné majáky”. Avšak pro východoněmeckou ekonomiku je to málo. “Je zřejmé, že východ stále postrádá širokou a výkonnější hospodářskou základnu,” říká Udo Ludwig z Ústavu pro hospodářský výzkum v Halle.

Slabší výzkum, odliv expertů

Východní Německo stále výrazně zaostává za západním ve výdajích na výzkum a vývoj. V průměru představují 216 eur na jednoho obyvatele, což je zhruba třetina západoněmecké úrovně. Spolková země Bádensko-Württembersko, představující západoněmeckou špičku, vyčleňuje 1100 eur na obyvatele, v Sasku, které vede na východě, je to 230 eur.

V čem to je? Výzkum a vývoj v celém Německu z pětaosmdesáti procent financují společnosti s více než 500 zaměstnanci. A ty jsou ve struktuře východoněmecké ekonomiky zastoupeny mnohem méně než v západním Německu.

Z mohutných a finančně silných koncernů, jejichž akciové kurzy sleduje burzovní index DAX-30, není ve východním Německu ani jeden. I to je důvod, proč firmy na území bývalé NDR často trpí nedostatkem kapitálu.

A také jim chybějí kvalifikovaní zaměstnanci, zvláště špičkoví specialisté. Menší východoněmecké podniky nemají v souboji s mnohem většími firmami ze západního či jižního Německa šanci. Daimler či Siemens nabídkou slušného platu snadno přetáhnou špičkové experty.

Z bývalé NDR se od pádu Berlínské zdi na západ přestěhoval přibližně milion lidí (včetně těch, kteří tam dojíždějí jako pendleři).

Pro někoho představuje bývalá NDR hrob, v němž skončilo několik bilionů eur. Pro jiné však příklad obrovského úspěchu. “O tom, že by ve střední Evropě vzniklo něco jako Mezzogiorno na Apeninském poloostrově, nemůže být ani řeči,” konstatuje Ústav pro hospodářský výzkum v Kolíně nad Rýnem.

Připomíná, že hodnota HDP na obyvatele se ve východních spolkových zemích od znovusjednocení země více než zdvojnásobila a výrazně stouply také reálné mzdy.