Vysoké školy patentují rekordní počet nápadů. Mají za ně miliony

Zdroj: Hospodářské noviny, 30. listopadu 2012

Autor: Zuzana Keményová

V patentování svých nápadů nebyly české vysoké školy nikdy tak aktivní a úspěšné jako nyní. Od roku 2008 svou aktivitu v této oblasti zpětinásobily. Zatímco ještě na začátku tisíciletí zaregistrovali vědci z vysokých škol do dvacítky patentů ročně, vloni se dostali na rekordních sto sedm.

Na univerzitních pracovištích vyvinuli například holografický mikroskop, stroj na výrobu nanovláken nebo novou metodu matování skla.

K hlavním důvodům toho, proč se zejména v posledních třech letech univerzitám – a to především technickým – daří stále více svých výsledků proměnit v udělený patent, jsou finanční odměny. Školy totiž začaly dostávat od státu peníze podle dosažených výsledků. Za jeden mezinárodní patent mohou získat několik milionů korun.

Vyplývá to z bodového systému, podle něhož je hodnocena každá výzkumná instituce. Za každý konkrétní výsledek – například právě patent, odbornou knihu, článek nebo prototyp – je určitý počet bodů. Za ně pak stát posílá vědeckým pracovištím peníze. A patenty patří k finančně velmi vysoce hodnoceným.

Patent se hodnotí vysoko

“Třeba mezinárodní patenty jsou za pět set bodů a započítávají se pět let. Za každý bod škola dostává dva až tři tisíce korun, takže si takhle může přijít i na několik milionů bez ohledu na to, jestli je konkrétní patent někde v praxi používán,” říká Josef Psutka, který učí kybernetiku na Západočeské univerzitě a také je členem Komise pro hodnocení vědeckovýzkumných výsledků při radě vlády.

Jednoduchý propočet ukazuje, že za jeden mezinárodně uznávaný patent může škola za pět let získat až sedm a půl milionu korun. Proto taky tlačí na své vědce, aby výsledky své práce patentovali. “Na jednu stranu je to dobře, protože co se týká zahraničních patentů, Česká republika je mezi ostatními evropskými zeměmi na jednom z posledních míst. Na druhé straně se někdy jedná i o věci, které se v praxi nevyužijí,” upozorňuje na nebezpečí zneužití Psutka. Podle něj by to chtělo odměny více vybalancovat. “Aby motivovaly, ale zároveň aby se nepatentovalo jen kvůli penězům,” vysvětluje.

Prorektor Vysokého učení technického v Brně Michal Kotoul přiznává, že bodové hodnocení za patentovými úspěchy zčásti stojí. “Nebudeme si nalhávat, že tomu tak není,” potvrzuje. “Nicméně čím dál důležitější je pro nás spolupráce s firmami. Například teď jsme patentovali holografický mikroskop, jehož vývoj by byl bez soukromých peněz pro školu velmi drahý,” říká Kotoul.

Miliony za licence

Spolupráce škol s inovativními společnostmi je vzájemně výhodná. Firmy do výzkumu investují a díky tomu pak získají levněji licenci na využívání nové technologie. Vědci si zase přivydělají peníze na další výzkum.

“Hlavně v posledních letech si firmy uvědomují, že bez inovací se dál nepohnou, a začínají s vysokými školami velmi úzce spolupracovat. Navíc máme stále lepší vybavení, což také hraje velkou roli,” říká Jaroslava Kočárková, mluvčí Technické univerzity v Liberci, která v patentování patří mezi nejúspěšnější školy v Česku a díky licencím získává miliony korun ročně.

Univerzita například spolupracuje s libereckou firmou Skloplan na výrobě nové technologie na matování plochého skla. A se společností Elmarco, která od ní koupila licenci na stroje vyrábějící nanovlákna, je ve spojení už od roku 2004. Elmarco tyto speciální stroje vyrábí a škola profituje z jejich prodeje. “Celkem přinesla tato smlouva univerzitě téměř sedm milionů korun,” dodává Kočárková.

19 patentů zaregistrovaly veřejné vysoké školy v roce 2008.

107 patentů zaregistrovaly veřejné vysoké školy v roce 2011.