Vědecký výzkum je nanic, tvrdí podniky

Zdroj: Hospodářské noviny, 21. září 2012

Autor: Zuzana Keményová, Julie Daňková

Rádi bychom využili práci českých vědců, ale pro naši praxi jsou jejich výsledky nepoužitelné. V aktuálním průzkumu státní Technologické agentury ČR to tvrdí 53 procent ze 148 oslovených firem. Většinou si stěžují na to, že vědcům jde většinou jen o to, aby získali peníze ze státních grantů. Na tom, co budou zkoumat a jestli to pak půjde prakticky využít, jim prý v podstatě nezáleží.

“Stává se to poměrně často. Volají nám z různých výzkumných pracovišť, že jim například vypadl vědecký záměr a že mají tři lidi, které je potřeba něčím zaměstnat. Jestli výzkum k něčemu povede, je pro ně vedlejší. Řeknou jen: Pojďme najít něco společného, abychom mohli podat projekt,” popisuje svou zkušenost Martin Bunček z biotechnologické firmy Generi Biotech. “Naštěstí když do toho dávají firmy i část peněz ze svého, tak si hlídají, jestli výzkum bude mít nějaké uplatnění,” dodává Bunček.

Co brání ve spolupráci

V průzkumu Technologické agentury, která se zaměřila na spolupráci firem a státních výzkumných organizací, nadpoloviční většina podniků uvedla, že jim v nabídce výzkumníků chybí vhodné a pro ně použitelné know-how nebo využitelná technologie. A z velkých společností jich takto odpovědělo téměř 70 procent.

“Odpovědi od těch firem mě vůbec nepřekvapily. Nám se například stalo, že nám jeden z vědeckých ústavů nabídl protein, na který měl mít patent. Přitom když si uděláte rešerši, snadno zjistíte, že už je to patentované jinde,” pokračuje Bunček.

“A nebo zjistíte, že látku, kterou vám nabízejí, už mají na trhu čtyři další firmy, a to za cenu, které nejsme schopni konkurovat. Do mnoha nabídek od výzkumných institucí potom ani nejdeme,” říká Bunček.

Aktuální data z průzkumu tak pomohla rozklíčovat překážky, které firmám brání, aby svoji spolupráci s univerzitami a výzkumnými ústavy rozjely ve velkém. Podniky si stěžují na neúměrně vysoké ceny objevů nebo na neúplnost či nemožnost uvést dodaný produkt do praxe. Jen 15 procent dotázaných uvedlo, že nákup znalostí od výzkumných organizací je efektivnější než jejich vlastní výzkum. Dvě třetiny oslovených firem by proto podpořilo organizování seznamovacích schůzek, kde by se setkávala poptávka s nabídkou aplikovaného výzkumu.

Dalším z problémů je, že vědci málo čerpají evropské dotace určené na výzkum. “Jsou to obrovské peníze na dlouhodobé granty. Jenže čeští vědci je nečerpají. Je pro ně totiž mnohem snazší a pohodlnější získat peníze rovnou od státu,” upozorňuje předsedkyně Technologické agentury Rút Bízková.

Vědci se však brání, že často je chyba na straně firem. “Očekávají, že budeme přicházet s nabídkami a ony je budou nějak využívat. Jenže to musí být opačně. Podniky samy musejí vědět, co chtějí, a vyhledávat, co by se jim hodilo,” vysvětluje ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší.

Mírní i názory podnikatelů o přemrštěných cenách akademiků. “Spíš bych za tím viděl mylnou představu firem, že něco dostanou zadarmo jako před dvaceti lety,” soudí Hořejší. Jeho pracoviště přitom úspěšně spolupracuje například s menšími biotechnologickými firmami. “Je to oboustranně výhodné, protože řada z projektů je podporována speciálními programy z ministerstva průmyslu a obchodu nebo z Technologické agentury, a tak se obě strany dostanou k dotacím,” říká Hořejší.

Někdy to jde

K těm spokojeným patří i královéhradecká firma ELLA-CS, která se specializuje na výrobu zdravotnických prostředků. Svoji nabídku v budoucnu rozšíří o nový typ výztuží dýchacích cest (stentů) díky experimentům, které pro ni před třemi lety zpracoval tým výzkumníků z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Zdejší laboratoř totiž jako jediná v Česku umí provést přesně takové předklinické testování na zvířatech, které firma potřebovala. “Odpovídající zázemí nestačí, musí tam být i vůle a ochota ke spolupráci, a ta na univerzitě byla,” vysvětluje Jana Letáčková z ELLA-CS, co její kolegy přesvědčilo.

Podnik už úspěšně spolupracuje také s dalšími ústavy – Lékařskou fakultou v Hradci Králové nebo tamní Fakultou vojenského zdravotnictví z Univerzity obrany. A díky tomu firma i výrazně ušetří: testování nového typu stentu, který se zkouší v dýchacích cestách králíků, jí vyšlo na necelých půl milionu korun. V Německou je přitom samotná cena zvířat i čtyřikrát dražší.

A výhodná je spolupráce i pro brněnské vědce. Jejich výsledky v této oblasti přesvědčily i recenzenty uznávaného odborného časopisu Journal of Thoracic and Cardiovascular Surgery, kteří článek publikovali na svých stránkách. A další příspěvky by mohly následovat. “Snažíme se spolupracovat také na testování jiných biomateriálů, které se dávají do lidských tkání,” dodává Michal Crha z vědeckého týmu Veterinární a farmaceutické univerzity.

Průzkum

53 PROCENT firem výsledky práce českých vědců nenakupuje nebo je využívá velmi málo, protože v nich nevidí dostatečně použitelné know-how. Vyplývá to z průzkumu státní Technologické agentury ČR, která oslovila 148 podniků.

15,9 PROCENTA podniků by výsledky výzkumů nakupovalo, ale nenašly vědce, kteří by pro ně konkrétní projekt zpracovali.

9,6 PROCENTA firem uvedlo, že s výzkumnými organizacemi úzce spolupracují a spoluvlastní jejich výstupy.

80 PROCENT vědeckých výsledků, které by společnosti mohly využít, potřebuje další investice do výzkumu, přípravy výroby nebo do marketingu.