U domů přibudou hnědé popelnice, na slupky a jídlo
- 14/09/2012
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Rozvoj měst, Z tisku
Zdroj: MF Dnes, 14. 9. 2012
Autor: Jan Sůra
Od roku 2014 budou muset města a obce nabídnout občanům možnost třídit bioodpad. Zkušenosti z měst, kde už takové třídění funguje, ukazují úsporu za likvidaci odpadů.
Ve vašem odpadkovém koši tvoří v průměru až třetinu všeho, co vyhodíte. Různé zbytky potravin a vše, co v řadě rodinných domků se zahradou končí na kompostu, putuje zejména z bytových domů zbytečně na skládku nebo do spalovny.
Od roku 2014 se to má zásadně změnit, ministerstvo životního prostředí chystá novelu zákona o odpadech, která přinese radnicím i povinnost umožnit lidem třídit bioodpad. Dosud takovou možnost nabízí svým obyvatelům jen zlomek měst. K barevným popelnicím na tříděný odpad by tak měla přibýt ve všech městech hnědá.
„Záměr počítá se zavedením povinnosti pro obce určit způsob a zajistit místa pro oddělené shromažďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu rostlinného původu,“ říká mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.
Zákon však nemluví o tom, jak intenzivní musí starost o bioodpad být, zda musí například postavit ke každému stanovišti s popelnicemi ještě hnědý kontejner na bioodpad, nebo bude na stotisícové město stačit jedno místo. „Konkrétní opatření si stanoví obec podle podmínek, ve kterých se nachází,“ dodal Vitík.
Třídění bioodpadu plánovalo do zákona zavést už ministerstvo v době, kdy resort za zelené vedl Martin Bursík. Jeho tehdejší poradce Daniel Vondrouš považuje za důležitou hlavně motivaci obcí k tomu, aby bioodpad skutečně využívaly hlavně ke kompostování. „Bohužel zákon už umožňuje získat zelený bonus pro spalovny, které pálí bioodpad a vyrábějí z něj elektřinu,“ říká Vondrouš.
Bioodpad míří ke zpracování hlavně do kompostáren nebo bioplynových stanic. Třídění bioodpadu je ve většině měst v Česku zatím velkou neznámou.
Zatím nejdále se dostali na Mikulovsku, kde se do systému třídění zapojilo už 17 obcí. V místním radničním zpravodaji si sice můžete přečíst nářky obyvatel na zápach linoucí se zejména v létě z hnědých kontejnerů, většina lidí si však na třídění rozložitelného odpadu zvykla. I na to, že se dá třídit tak, že popelnice tolik nezapáchá. Například použitím rozložitelných pytlů nebo nevkládáním živočišných zbytků.
„O třicet procent nám klesl objem komunálního odpadu, který se netřídí a vozí do spalovny,“ pochvaluje si déle než roční zkušenost s bioodpadem jednatel mikulovské městské firmy STKO a tamější radní Tomáš Hlavenka.
Obce mohou ušetřit
Pro obyvatele třídění neznamená jen dobrý pocit, že udělali něco pro životní prostřední. Likvidace odpadů s tříděním vychází město levněji. Zatímco vyvezení neroztříděného odpadu do spalovny stojí Mikulov přes tisíc korun za tunu, odvoz na kompostárnu ani ne polovinu. Kdyby vozili odpad v Mikulově na skládku, bude se rozdíl ještě prohlubovat, navíc ministerstvo chystá výrazné zdražení poplatků za skládkování, aby se vůbec nevyplatilo odpad takto likvidovat.
„V praxi to znamená, že na každého občana jsme ušetřili kolem třiceti korun ročně,“ podotkl Hlavenka. Dobrá čísla vycházejí Mikulovu hned od začátku i díky tomu, že na projekt třídění dostal dotaci a svůj kontejner na tříděné odpady tak má každý rodinný domek. Plánují navíc i novinku, vážení každé popelnice s tříděným odpadem. „Podle toho pak lidé budou platit za likvidaci odpadů. Čím více vytřídí, tím budou platit méně,“ dodal Hlavenka.
Kvůli většímu třídění přijdou o část suroviny zejména skládky a spalovny. Bioodpad příliš dobře nehoří, a navíc si ho spalovny budou muset vozit z větší vzdálenosti.
Starosta Dobřan a zástupce Svazu měst a obcí Marek Sýkora počítá s tím, že obce se budou muset přizpůsobit novému zákonu. „Pro obce to bude investičně náročné, očekáváme, že pro ně ministerstvo otevře i dotační programy,“ řekl Sýkora.
Svaz podle něj podporuje třídění výhradně rostlinných zbytků, v některých městech s tříděním bioodpadu umožňují vyhodit i například zbytky masa, ale jen domácnostem. Oficiální statistiky sice mluví o podílu bioodpadu v celkovém složení kolem dvaceti procent, ale lidé z oboru mluví spíše o třiceti až padesáti procentech.