Vojáci otvírají újezdy. Zatím jen na víkendy
- 17/08/2012
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Cestovní ruch, Regionální rozvoj, Z tisku
Zdroj: Českobudějovický deník, 8. 8. 2012
Autor: Kateřina Ciborová
Praha – Ještě před deseti lety byly bez výjimek uzavřené, dovnitř se dostali jen příslušníci armády. To se pomalu začíná měnit. Za brány vojenských újezdů se už dostanou i turisté, které láká především nedotknutá příroda.
Na našem území fungovalo za minulého režimu deset újezdů. Teď jich je pět a zabírají 1,7 procenta území republiky. Do roku 2015 by jich mělo být ještě méně, zruší se újezd Brdy a ostatní se zmenší.
Na začátku července se otevřela část českokrumlovského újezdu Boletice. Vznikla tu nová cyklotrasa, která vede kolem rozhledny na Knížecím stolci. Cyklisté po ní budou moci jezdit zatím jen o víkendech. „Armáda prostor neopouští, jen ho otvírá veřejnosti. Od příštího roku bychom chtěli trasu na Knížecí stolec zpřístupnit turistům i ve všedních dnech,” řekl ministr obrany Alexandr Vondra. I s novou stezkou je v Boleticích 60 kilometrů pěších tras a 80 kilometrů cyklotras.
Milovníky kol láká také Libavá u Olomouce. První zářijovou sobotu se otevře už po jednadvacáté. „Akce se léta konala jen v jednom termínu, lidí ale přibývalo. Pět tisíc už bylo hraniční, nikdo z toho neměl takový zážitek,” vysvětlil zástupce přednosty vojenského újezdu Libavá Josef Schmid, proč cyklisty do areálu, kde je 140 kilometrů značených tras, začali loni pouštět dvakrát do roka. Pokud však někdo do prostoru vstoupí bez povolení jindy, hrozí mu pokuta až pět tisíc korun.
Sportovní areál i zubři
Obrovský sportovní areál se má příští jaro otevřít v bývalém vojenském prostoru v Ralsku na Mladoboleslavsku, který zanikl před jednadvaceti lety. Za 130 milionů korun tu vyroste park pro bruslaře, lezecké stěny, rozhledna, lanové centrum nebo výběh pro koně. Už na podzim budou v provozu cyklostezky.
„S areálem si nikdy nikdo nevěděl rady a jsem přesvědčen, že to bude ukázka dobře využitých evropských peněz. Nestaví se za ně luxusní hotely. Je to pro normální lidi, aby si mohli jít zasportovat nebo tu strávit víkend,” řekl náměstek středočeské hejtmanky Robin Povšík. V jiné části Ralska už od dubna ve volné přírodě žijí zubři.
Z Brd by měli vojáci odejít do tří let, pak tu pravděpodobně vznikne chráněná krajinná oblast.
Stále je jich moc
Praha /ROZHOVOR/ – Památkář Michal Valenčík české vojenské újezdy dlouho kritizuje. Podle něj jich je příliš. Nikde ve světě nezabírají tolik místa a jen u nás vedle vojáků trvale žijí lidé.
Vystupujete proti vojenským újezdům. Proč?
Armáda vlastní 2,5 procenta území státu. Nejsou to jen újezdy, ale spousta dalších prostor, o kterých lidé často neví. V Evropě jsme zcela originální, nikde jinde tolik území armádě nepatří. Cvičišť máme pětkrát více, než je běžné v západních státech, kde má armáda na výcvik vyhrazeno půl procenta území. Naše armáda se přitom od západních ničím neliší.
Do tří let by se vojáci měli vzdát třetiny území. Bude to stačit?
Po zmenšení budou újezdy zabírat 1,2 procenta republiky. To je pořád dvakrát tolik, než je běžné. Na úrovni Francie, Německa či Itálie bychom byli, kdybychom kromě Brd zrušili ještě dva újezdy. Navíc se od slibů ustupuje. Březina se měla zmenšit o 22 procent, teď se mluví jen o pěti. Podobně je to s Hradištěm.
V zahraničních újezdech také trvale nežije tolik lidí.
V cizině na územích, která obhospodařují vojáci, žádní lidé nežijí. Je specifikum Česka, že tu máme nevolníky, kteří poslouchají vojenského správce a nemají žádná práva.
Jaká část by se dala zpřístupnit?
V roce 1950 komunisté zavedli, že vojenská území budou nepřístupná. Teď je tomu tak proto, že je tam munice a mohlo by to být nebezpečné. Spíš jde ale o zástěrku, aby tam vojáci veřejnost nemuseli pustit. Jsou tam dobré lovecké revíry a vojáci nechtějí, aby tam někdo chodil a koukal, co dělají. Zákaz vstupu by měl být jen na území, kam dopadají střely, zbytek jen v případě většího cvičení. Zhruba na 80 procentech újezdu žádné nebezpečí nehrozí.
Újezdy měly být omezeny už v polovině 90. let, ale nakonec k tomu nedošlo.
Armáda chtěla jen odkrojit okraje. Vláda návrh vrátila, protože někde požadovala úplné zrušení. Vojáci si to mezitím rozmysleli, je to pro ně dobrý zdroj peněz. Nebýt současného ministra obrany, nikdo s tím nic nedělá.