Velký hon na poslední lázně
- 17/08/2012
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Lázeňství, Z tisku
Zdroj: Lidové noviny, 10. 8. 2012
Autor: Veronika Rodriguez
Nová vyhláška o lázních začne platit 1. října. Někteří lidé už hrazený pobyt nezískají nebo bude kratší.
Proto je nyní poslední příležitost, jak ukořistit lázně za peníze pojišťovny. Tak pojaly škrty ministerstva zdravotnictví tisíce lidí po celé zemi. Vyrazily do ordinací svých praktických lékařů, aby si lázně nechaly naposledy “napsat”.
Byla mezi nimi také sedmadvacetiletá Ludmila z Milovic. Do fronty na lázně se postavila po letech bezesných nocí a několika komplikovaných operacích malé pánve i střeva. “Do lázní jsem se chtěla dostat ještě v době, kdy mi pobyt zaplatí pojišťovna,” přiznává Ludmila, která několik let trpí gynekologickými potížemi. Do Františkových lázní se ale dostala až teď – poté, co se o ně sama aktivně přihlásila. Do letošního března jí nikdo z lékařů terapii v lázeňských pramenech nenabídl.
Podobně se rozhodli i další lidé. “O lázně je v posledních týdnech nebývalý zájem. Požadují je nejen ti, kteří je skutečně potřebují, ale také lidé, kteří do nich jezdí každý rok posledních čtyřicet let a mají to jako rekreaci,” potvrzuje pražský praktický lékař Jan Jelínek.
Poptávka po lázních se podle něj zvedla dokonce o čtvrtinu. A mnoho pacientů na doporučení doslova tlačilo. “Vznikla mezi nimi panika, že už se do lázní nikdy nedostanou. Chtěli si pobyt ještě naposledy zařídit,” popisuje Jelínek.
Ne všichni zájemci je ale nakonec dostali. Podle lékařů totiž potřebuje terapii v léčivých pramenech sotva dvacet procent z nich.
“Za určitých podmínek jsou samozřejmě lázně potřebné, jde třeba o případy komplikovaných operací kloubů, kdy mohou lázně pomoci lidem zůstat pohyblivými a soběstačnými,” je přesvědčen Jelínek. Dalším pacientům by ale podle něj bohatě stačilo plavat o víkendech v městských bazénech.
Stejný názor zastává také šéf České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Celá řada důvodů, kvůli kterým se doposud hojně předepisovaly lázně, by podle něj mohla v klidu ze seznamu vypadnout. Moderní medicína už totiž podle něj pokročila natolik, že něco jako lázeňská rekonvalescence už mnohdy není potřeba.
“Jedinou indikací, kterou vidíme jako užitečnou, jsou komplikované operace v oblasti malé pánve. U ní bychom byli rádi, kdyby lázně nezanikly,” zhodnotil šéf gynekologů Dvořák.
Přísnější podmínky při předepisování lázní se rozhodl zavést ministr zdravotnictví Leoš Heger. Lázně a rehabilitace by se měly dostat na seznam nadstandardů. Podle ministra už totiž lázně nemají tak velký smysl. Operace se v současnosti mnohdy provádějí laparoskopicky, tedy mnohem šetrněji, takže pacient může jít často za týden do práce. V případech, které lázeňskou péči vyžadují, Heger alespoň zkrátí počet pojišťovnou placených dnů.
V roce 2011 se v českých lázních léčilo na náklady zdravotních pojišťoven 98 tisíc pacientů. Dalších 17 tisíc pacientů bylo v lázních na příspěvkovém pobytu, kdy hradí procedury zdravotní pojišťovna, zatímco ubytování a stravu si klient platí ze svého.
– Počet lidí, kterým pojišťovny lázně plně hradí, podstatně klesá. Oproti roku 2009 jich loni bylo téměř o 10 tisíc méně. Roste podíl lidí, kteří jezdí do lázní zcela na svoje náklady. Loni bylo českých samoplátců víc než pacientů ze zdravotního pojištění. Jenže propad příjmů lázní nevyrovnají. Zatímco pacienti, kterým pobyt platí pojišťovna, dosud trávili v lázních přes dvacet dní, samoplátci v průměru jen 6,2 dne.
– Podle nové vyhlášky, která bude platit od října, budou lidé jezdit do lázní na komplexní léčebně rehabilitační péči na tři týdny místo dosavadních čtyř. Opakovaný pobyt bude možný ne každý rok, ale za dva roky. Většinou bude při opakovaném pobytu hradit ubytování a stravu klient z vlastního.
– Délka opakovaných příspěvkových pobytů se krátí na 14 nebo 21 dnů, což kvitují i zástupci lázní. Na příspěvkový pobyt si totiž zaměstnanci berou dovolenou, a tak pro ně budou kratší pobyty dostupnější.
– Z nových pravidel vyplývá, že už nebudou mít nárok na příspěvek na lázně pacienti s některými diagnózami, například s alergickou rýmou, lupénkou nebo s poruchami menstuačního cyklu. Pojišťovny také nebudou přispívat na edukační pobyty, při kterých se pacienti po zjištění diagnózy po zjištění diagnózy měli v lázních naučit novému životnímu stylu.