Heger lázně zatím neomezil, ale pacientů o pětinu ubylo

Zdroj: Hospodářské noviny, 14. 3. 2012
Autor: Michaela Mužíková, Adéla Skřivánková

Lékaři předepisují méně pobytů a pojišťovny je více kontrolují. Nárok na lázně přitom část pacientů oficiálně ztratí až v létě.

Úsporná opatření ministra zdravotnictví zafungovala dříve, než doopravdy vznikla. Zatímco vyhláška, která vyžene část pacientů z lázní, vyjde až za tři měsíce, zdravotní pojišťovny na pobytech šetří už teď.

Oproti loňsku jim náklady klesly až o dvacet procent. Do lázní totiž začalo jezdit o pětinu méně lidí. Seznam diagnóz, s nimiž mají pacienti na hrazené lázně nárok, se přitom zatím nijak nezúžil. Stále platí verze z roku 1997, třebaže ji dnes i samotní lékaři označují za zastaralou a příliš širokou. “Lékaři začali podávat daleko méně návrhů na léčebné pobyty,” říká Eduard Bláha ze Svazu léčebných lázní.

Změnit to má reklamní kampaň, s níž nyní majitelé lázní přišli. “Chceme to celé uvést na pravou míru. O omezení hrazené lázeňské péče se tak dlouho mluvilo, že si řada lékařů myslí, že už k ní došlo,” vysvětluje Bláha, proč přesvědčují doktory prostřednictvím inzerátu v lékařském časopise, aby lidem předepisovali lázně.

Překvapené ministerstvo

Na ministerstvu zdravotnictví však z této osvěty, která má počet pacientů v lázních zvýšit, radost nemají.

“Je to dost překvapující. Celou dobu s nimi všechny návrhy na změny konzultujeme. Vědí přesně, kdy co začne platit a kudy se to má ubírat,” diví se náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek a naráží přitom na to, že lázním vyšli vstříc dokonce i v načasování.

Původně se měla totiž pravidla zpřísnit už od ledna, ale nakonec to bude až od léta. Ministerstvo právě dokončuje poslední změny.

Lázně však reklamu, kde zdůrazňují, že rozsah hrazené péče je zatím i v roce 2012 stále stejně široký, jako neetickou nevidí. “Vždyť jen říkáme, jak to je. Navíc pokud by se teď pacienti k lázním nedostali, bude to porušení jejich práv. Mají na to stále nárok,” obhajuje inzerát Bláha.

Podle samotných lékařů ale nyní brzdí odjezdy do lázní spíše zdravotní pojišťovny, které mají při ordinování pobytů poslední slovo. “Začaly důsledněji dodržovat předpisy. Dříve měly přimhouřené oči, dnes se už ale nestane, že by do lázní odjel člověk, který na to nemá nárok,” popisuje Petr Vencálek, praktický lékař ze Žďáru nad Sázavou.

A podobnou zkušenost mají i ambulantní specialisté, kteří u pacientů zkoumají potřebnost procedur jako první a následně podávají žádost na pojišťovny. “Počet zamítnutí se rozhodně zvýšil. Několikrát se mi stalo, že mi návrh revizní lékař vrátil s tím, že pacient je například obézní, a tím pádem nemá nárok,” říká havlíčkobrodský ortoped Pavel Kubát.

Málo peněz

Zdravotní pojišťovny totiž nemají peněz nazbyt. Podle analýzy ministerstva zdravotnictví bude pro řadu z nich problém v letošním roce vůbec vyjít. Většina z nich za péči utrácí rovnou prakticky všechno, co na pojistném vybere.

Lázně tak i proto počítají s tím, že do budoucna musí nalákat hlavně samoplátce. “V polovině roku nastartujeme kampaň, která bude cílit přímo na ně. Poběží dva roky, podařilo se nám na to získat peníze z Evropské unie,” popisuje Eduard Bláha.

Dnes totiž tvoří příjmy ze zdravotního pojištění zhruba třetinu z toho, co lázně vydělají.

Proč se omezí lázně za veřejné peníze

Seznam diagnóz, s nimiž mají lidé na hrazené lázně nárok, je stále stejný jako v roce 1997, ale podle lékařů už neodpovídá realitě.

Například u cukrovky je zřejmé, že procedury stav nezlepší, po operaci žlučníku se zase dnes lidé zotavují rychleji než dřív.