Lázně přijdou o miliony, chtějí se bránit

Zdroj: Hospodářské noviny, 14. 6. 2011
Autor: Michaela Mužíková

 

Pojišťovny začnou na procedury posílat méně pacientů než dnes. Lázně hroží, že jestli změny projdou, obráti se na Evropskou komisi.

 

Vyjet po operaci žlučníku do lázní na pokladnu pojišťovny se už příští rok pacientům nepoštěstí.

Na ministerstvu zdravotnictví včera vznikla komise, která má proškrtat seznam nemocí s nárokem na lázně.

Úplně od začátku přitom začínat nemusí. Ministr Leoš Heger už má na stole první návrh na to, jak v lázních ušetřit. Koncem května mu ho zaslala Česká lékařská komora (ČLK).

 

Medicína kráčí kupředu

Ta navrhuje, aby do lázní na náklady pojišťoven přestali jezdit třeba lidé se skoliózou páteře, těžkým akné nebo psychosomatickými poruchami. Procedury prý nemají na jejich zdraví žádný vliv.

“Upozorňovali jsme na to už před šesti lety. Medicína jde dopředu, u řady nemocí už lázně nynějším poznatkům neodpovídají,” říká Zdeněk Mrozek z vědecké rady lékařské komory.

Na nutnosti omezit lázeňskou péči se už v minulých týdnech shodla i koalice. Je to jedno z úsporných opatření, které má v příštích letech pomoci utáhnout zdravotní péči finančně.

Ani tak nebude snadné změny, po nichž lékaři i pojišťovny volají léta, prosadit.

V komisi ministra zdravotnictví Hegera totiž usednou i zástupci lázeňského sektoru a ti jsou proti jakýmkoli zásahům. Jde jim totiž o peníze.

 

Půlmiliardový propad

Pacienti, které jim posílají pojišťovny, představují významnou skupinu jejich klientů. V loňském roce jich bylo kolem 120 tisíc. Ovšem lidí, kteří si lázně hradili sami, přijelo přes 114 tisíc.

“Do lázní se za peníze pojišťoven dostává jen ten, koho schválí revizní lékař i sama pojišťovna. Další regulační změny jsou zbytečné,” říká Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní, a dodává, že lázně stojí veřejné pojištění stejně rok od roku méně.

“Pojišťovny výdaje regulují, máme spočteno, že o půl miliardy méně dostaneme už letos. S dalším poklesem se nesmíříme. Pokud bude třeba, obrátíme se na Evropskou komisi,” shrnuje Bláha.

Provozovatelé lázní jsou přesvědčeni, že by uspěli se stížností na to, že jsou v nevýhodě oproti odborným léčebným ústavům. Ty poskytují podobnou péči, pacienty do nich ale může poslat klidně i praktický lékař a pojišťovna péči následně proplatí.

Medicínské argumenty pro zachování celého rozsahu dnešní péče však z lázní nezaznívají. “Hájí si to své, ale jejich argumenty na odborné úrovni nejsou. Mají spíš ekonomické důvody,” říká Mrozek, který už má s lázeňskou lobby svou zkušenost. Její zástupci za ním totiž jezdili během doby, kdy seznam diagnóz s odborníky přepracovával.

 

Z veřejných peněz

3 miliardy korun dávají ročně pojišťovny na lázně.

Úspora 0,5 miliardy korun chce ministerstvo zdravotnictví na lázeňské péči ušetřit

Pojištěnci – 122 099 pacientů bylo v roce 2010 v lázních na náklady veřejného zdravotního pojištění.

Samoplátci – 114 788 pacientů si v roce 2010 zaplatilo lázeňský pobyt ze svého.

 

Co by si měli lidé v lázních platit sami – návrh lékařské komory

Nemoci trávicího ústrojí

– stavy po operaci žlučníku

 

Nemoci látkové výměny

– cukrovka
– stavy po operaci štítné žlázy, zvýšená činnost štítné žlázy

 

Nemoci dýchacího ústrojí

– přetížené hlasivky
– záněty horních cest dýchacích
– alergické rýmy

 

Nemoci nervové

– Parkinsonova choroba

 

Nemoci pohybového ústrojí

– metabolická onemocnění s postižením kloubů (dnavá artritida)
– skoliózy a jiné zakřivení páteře
– předoperační příprava na výměnu kloubu

 

Kožní nemoci

– závažné formy akné
– stavy po popáleninách

 

Duševní poruchy

– neurotické, psychosomatické poruchy

 

Nemoci oběhového ústrojí

vzdělávací (edukační) pobyt pro pacienty s rizikovými faktory a vrozenými vadami

 

Nemoci močového ústrojí

– zánět prostaty
– močové kameny
– stavy po operacích ledvin a močových cest

 

Gynekologické nemoci

– neplodnost
– záněty rodidel