ROZHOVOR: Ministerské škrty hrozí likvidací třetině lázeňských míst

Zdroj: Českobudějovický deník, 18. 4. 2011
Autor: Michaela Koubová

Předseda Sdružení lázeňských míst ČR Jiří Houdek řekl Deníku:
Ministerské škrty hrozí likvidací třetině lázeňských míst

Podle Jiřího Houdka by nepromyšlený zásah do úhrad znamenal pro mnoho lázní propouštění lidí i rušení lůžek.

Pokud by došlo ke snížení hrazení lázeňské péče ze zdravotního pojištění, byla by některá centra postižena silněji než jiná?
Každými škrty budou lázeňské subjekty postiženy – některé více, jiné méně. Lázně závislé na pojištěncích pocítí dopad mnohem silněji. Menší města v okrajových částech republiky a v příhraničí, kde je lázeňství téměř jediným oborem, který funguje, by na omezení doplatila nejvíce.

Hrozí, že některá zařízení zaniknou?
Pokud dojde ke krácení ze tří miliard korun na jednu a půl, pak by to bylo podle propočtů likvidační minimálně pro 12 z 37 lázeňských míst, které máme v portfoliu. Zatím ale nevíme, k jakým zásahům přesně dojde.

Lze odhadnout, o kolik klientů by lázně přišly?
Při snížení financování na polovinu by byl pokles klientely asi o jednu pětinu. Počet lůžek by se snížil o 5 tisíc. Menší lázně by přitom byly postiženy neúměrně více než třeba Karlovy Vary, které se soustředí spíše na samoplátce. Některá zařízení se soustředí více na léčbu pohybového ústrojí nebo srdeční choroby, jiná se orientují na pitné kůry a čerpání z přírodních zdrojů. To, zda bude některý typ zařízení postižen více či méně, bude záviset na konečné podobě opatření.

Jedním z nich má být také to, že by si pacienti měli sami hradit ubytování a jídlo.
Strava a její nutriční hodnota v průběhu lázeňské péče funguje jako další zdravotní procedura. Dodržování jídelníčku samo o sobě pomáhá zdraví, takže pokud by došlo k přesunu hrazení z kompletní na příspěvkovou péči, pro mnohé by tento prvek vypadl. Pro lázně by to znamenalo snížení tržeb, protože by si hosté kupovali stravu jinde.

Doplatí tedy na škrty nejen lázeňská zařízení, ale celá města?
Hlavně menší lázně, u nichž hrozí nejvíce, že se se situací nevyrovnají, jsou v regionech s vysokou nezaměstnaností, tedy například na severní Moravě, v severních Čechách nebo na Karlovarsku. První návrh škrtu by podle propočtů způsobil propuštění dvou tisíc z celkových jedenácti tisíc zaměstnanců. To by se jistě na těchto regionech výrazně podepsalo. Na lázeňství se navíc nabalují další služby, třeba prodej regionálních potravin, takže se vytvářejí i podnikatelské a pracovní možnosti pro celou řadu dalších subjektů. Každé omezení, které se přijme, bude znamenat omezení těchto aktivit.

Jak byste hodnotil současný stav českého lázeňství?
Je to absolutně funkční obor. Od devadesátých let se žádné lázně nezrušily a naopak hodně investují, aby se vyrovnaly úrovni západní Evropy. A fungují mimo jiné proto, že je financování stabilizováno i ze strany hrazení péče pojišťovnami. Každý zásah do systému může znamenat jeho narušení. Do našich lázní jezdí celá řada zahraničních klientů, protože zde dostanou kvalitní péči. Riskujeme ztrátu této pozice. Ušetřená koruna na lázních může znamenat další náklady v oblasti sociálních dávek nebo zhoršení podnikatelských aktivit, a tím pádem méně peněz z daní. Já ale věřím ve vítězství rozumných politiků a hospodářů, kteří uznají, že omezením by došlo k likvidaci odvětví.

Současné financování je tedy podle vás vyhovující?
Lázeňství je u nás jedním z oborů, který je ekonomicky velmi dobře řízen. Každá koruna, která se čerpá ze zdravotního pojištění, je velmi přesně kalkulována a jsou vynaložené přesné částky, za co se má platit. Využívání lázeňské péče probíhá několikastupňovým systémem. Nejdříve je napsán lázeňský návrh ze strany ošetřujícího lékaře, potom ho schvaluje revizní lékař a nakonec pacient podle kapacity navštíví lázně. Tak jak je řešeno čerpání peněz ze zdravotního pojištění na lázeňství, by se mělo postupovat i u dalších lůžkových kapacit. Úspory by se daly dělat mnohem snáze.

Jaké služby v lázeňství by ještě nebylo na škodu vylepšit?
Obecně lze říci, že bychom se měli zaměřit na zlepšení nabídky lázeňských služeb s ohledem na samoplátce a také by se mohly zdokonalit ubytovací služby v některých zařízeních.