Za miliardy z EU se místo D8 má opravovat zničená dálnice D1

Zdroj: Hospodářské noviny, 23. 6. 2011
Autor: Marek Pokorný

Problémy s brněnskou výpadovkou na Rajhrad a s dokončením D8 za Lovosicemi paradoxně pomohou nejvytíženější dálnici v zemi. Při hledání variant, kde jinde utratit miliardy korun unijních dotací, si ministerstvo dopravy vzpomnělo na odloženou rekonstrukci dálnice D1. Už příští rok v květnu by se tak měl začít opravovat první úsek. A v dalších třech letech by mohla být opravena většina nejfrekventovanější silnice v zemi.

Na projekty výpadovky z Brna na Rajhrad a dálnici D8 mělo jít z již schválených unijních dotací dohromady téměř devět miliard korun. Kvůli průtahům, respektive nesrovnalostem v dokumentaci, je nyní Česko nevyčerpá. Vrácení 620 milionů za výpadovku Brno-Rajhrad je již jisté. V ohrožení je i příspěvek 8,2 miliardy na dostavbu D8 do Ústí nad Labem, za nějž ministerstvo ještě bojuje. Stavba totiž nyní prakticky stojí, protože soud po protestech ekologů zrušil územní rozhodnutí stavby, a tudíž jsou neplatná i všechna stavební povolení. A pokud stavba nebude hotova do konce roku 2015, Česko přijde o unijní dotaci.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nyní čeká, zda získá nové územní rozhodnutí a stavební povolení. “V listopadu bude jasné, zda se je podaří znovu získat,” vysvětluje náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl, ale příliš velké šance státu nedává. “Nechci říct, že jsme nad D8 zlomili hůl, ale musíme mít připravenou náhradu,” dodává.

ŘSD spolu s ministerstvem proto vytipovaly čtyři náhradní projekty. Jako hlavní je již zmíněná oprava dálnice D1, která má stát 18 miliard korun. Nejdříve se začne opravovat pět úseků v celkové délce 39 kilometrů. “Jsou to úseky, kde je to nejvíce potřeba a kde současně nebudou problémy se získáním stavebních povolení,” uvádí Hampl.

Souběžně s tím probíhá i příprava dalších tří nových úseků dálnic. Úsek dálnice D1 z Přerova do Lipníku nad Bečvou, který má stát 4,2 miliardy, a dva menší úseky dálnice D3 – první u Českých Budějovic, druhý u Veselí nad Lužnicí. Podle Hampla jsou to jediné úseky tuzemských dálnic, jež mají prakticky všechna povolení a nehrozí ani jiné problémy. “Můžeme stavět jen to, co je rychle postavitelné a není tam žádný, například ekologický, problém,” podotýká Hampl.

Peníze nejsou

Ministerstvo ovšem ještě nemá vyhráno. I když se na uvedené stavby přesune zhruba devět miliard evropských dotací, musí svou část financí dodat i Česko. A na to již v seškrtaném rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury nejsou peníze. Fond již spočítal, že by potřeboval zvýšit rozpočet o deset miliard korun jen v příštím roce. A v dalších letech zhruba o stejnou sumu. Kromě prostředků na původně neplánované stavby, musí totiž nahradit vypadlé dotace ze dvou původních projektů.

Ministr financí Miroslav Kalousek zatím pro změnu plánů nemá pochopení. Podle něho se taková suma v českém rozpočtu těžko najde. “Peníze buď jsou, nebo nejsou. Odpověď je, že nejsou,” uvedl Kalousek.

Ministerstvo dopravy se proto snaží najít podporu ve sněmovně. Úspěšně. Hospodářský výbor sněmovny včera jeho snahy podpořil. “Usnesli jsme se, že má příprava uvedených úseků pokračovat,” říká místopředseda výboru František Sivera (ODS). Výbor současně vyzval ministerstva financí a dopravy, aby na uvedené stavby našla peníze. “Pokud je nenajdou, můžeme se o to pokusit při schvalování rozpočtu,” dodal Sivera s tím, že hrozba vrácení dotací je tak silné téma, že ve sněmovně zřejmě najde podporu.

Modernizace, ne oprava!

Včerejší posvěcení hospodářským výborem sněmovny nastartovalo naplno přípravy. Ministerstvo proto nyní začne pracovat na stavebních povoleních na opravu dálnice D1. “První by mělo být v listopadu. Pak vyhlásíme tendry, které by měly trvat pět až šest měsíců,” uvádí Hampl s tím, že rekonstrukce prvních dvou úseků by se mohla rozběhnout ještě v květnu.

Je přitom jasné, že uvedené opravy dočasně výrazně zkomplikují dopravu na klíčové dálnici v Česku. “Nyní diskutujeme, co český řidič snese a jak to udělat, aby blokace byly co nejmenší,” říká Hampl, podle něhož by se mělo pracovat 24 hodin denně.

Ministerstvo i správci dálnic se důsledně vyhýbají označení “oprava” a mluví o modernizaci. Jednou z podmínek dotace je totiž to, že se musí zvýšit kvalita dané silnice či dálnice. “Pouhá oprava by v Bruselu neprošla. Kde to půjde, tak se dálnice rozšíří a částečně se rozebere a postaví znovu. Jen modernizaci se vším všudy lze použít jako náhradní projekt,” tvrdí Hampl.

Ještě před časem však ministerstvo mluvilo o tom, že by se dálnice mohla takřka celá rozšířit na tři pruhy. To by ovšem přišlo na více než sto miliard. “Nyní stejně nemůžeme jít více do šířky, protože nemáme pozemky, což je na roky – nejen je vykoupit, ale také získat územní rozhodnutí,” dodává Hampl.

9 miliard

Takovou sumu Česko nevyčerpá ze svého nároku na prostředky z evropských regionálních fondů, pokud se mu nepodaří najít náhradní projekty. Na jejich výstavbu ale musí dodat každoročně minimálně stejnou sumu. Ministr financí přitom rozpočet na dopravu odmítá zvýšit.