Dálnici na jih Čech a Rakousko má postavit soukromá firma

Zdroj: MF Dnes, 8. 11. 2010
Autor: Petr Švec

Ministerstvo dopravy nemá na investice, a tak chce na výstavbu dálnic získat peníze od soukromníků. První se má takto stavět dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. Vložené peníze vrátí řidiči investorovi na mýtném.

Z plánovaných 172 kilometrů dálnice z Prahy do Českých Budějovic stojí zatím jen 17 kilometrů. Jihočeský kraj je tak spolu s Karlovarským jediný, který není spojen s ostatními regiony dálnicí.

„Dé trojka“ se i proto stává jednou z priorit ministerstva dopravy pod vedením Víta Bárty a bude patrně jednou z prvních, již bude možná stavět soukromník. Úřad nyní sestavuje pravidla pro spolupráci soukromé firmy se státem. Mají být hotova do konce roku.

Peníze se vrátí z mýtného

Výlet na Šumavu, cesta k Lipenské přehradě, do Českého Krumlova nebo třeba dál do rakouského Lince či Alp se dnes neobejde bez dlouhého drkotání po silnicích první třídy.

Řidiči se stále musí spoléhat zejména na přetíženou silnici číslo tři nechvalně proslavenou častými a tragickými nehodami – například tou, při níž se před sedmi lety u Nažidel zřítil ze srázu autobus a v jeho troskách zahynulo 20 lidí.

Silnici má nahradit dálnice, jejíž torzo je nyní v provozu jen u Tábora a staví se u Veselí nad Lužnicí. Paradoxně právě to může dálnici pomoci. Soukromník tak bude moci postavit dlouhé úseky a pak je celé provozovat, což u jiných dálnic, které se stavějí „salámovou metodou“, příliš nelze.

Ministerstvo dopravy chce mít alespoň v jižních Čechách všechna povolení ke stavbě už za rok. „Na spolupráci se soukromou sférou velmi sázíme a hledáme cestu, jak dostat do výstavby českých dálnic 130 miliard korun. Ty by měly jít právě na dálnici D3, ale také na další části Pražského okruhu nebo plánovanou dálnici R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Je to varianta v době, kdy stát nemá na stavbu peníze,“ říká mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.

Po krachu podobného projektu na Ostravsku při výstavbě dálnice D47 za vlády Miloše Zemana, která na takzvané PPP projekty vrhla stigma, se žádný ministr neodvážil soukromé peníze do výstavby dálnic natáhnout.

Největším problémem je vymyslet, jak soukromníkům vrátit jejich investice. Nyní se úředníci ministerstva dopravy přiklánějí k takzvanému francouzskému typu – tedy že investor bude na svém úseku po domluvenou dobu vybírat mýtné. Za kamiony lze nyní na jednom kilometru dálnice vybrat zhruba 50 tisíc korun denně. Ale počítá se s tím, že mýtné se bude pro nákladní auta od příštího roku výrazně zdražovat a za pár let zřejmě budou za počet ujetých kilometrů platit také osobní auta.

Mezi Prahou a Benešovem jich má podle propočtů jezdit 40 tisíc, v okolí Českých Budějovic 35 tisíc a na rakouských hranicích 12 tisíc.

Není jasné, kudy dálnice povede

Českobudějovická dálnice, která ulehčí té plzeňské a brněnské, protože nabídne novou trasu třeba do Vídně nebo Mnichova, má ovšem velký problém. Není ještě zcela jasné, kudy povede. „Zatím je schválena jen část v Jihočeském kraji. Ve Středočeském kraji existuje víc variant,“ říká Hanzelka.

Buď auta pojedou krásnou přírodou v Posázaví, nebo budou kopírovat nynější hlavní tah. Ani jedna z variant nemá přílišné pochopení u starousedlíků. Michal Bernard, předseda sdružení Klid, které bojuje proti trase přes Posázaví, kromě ekologie argumentuje také příliš složitým terénem a tím, že je v tomto regionu nedostatek hlavních silnic, které by v případě nehody na na dálnici dokázaly sloužit jako objížďka. Proti „dé trojce“ hovoří prý také fakt, že na jih směřuje i strakonická dálnice R4, která by se mohla k Budějovicím jen protáhnout.

Ale také začínají být stále častěji slyšet hlasy místních, kteří dojíždějí do hlavního města za prací a trčí denně v zácpách. „Před lety jsem se sem přestěhoval s vidinou toho, že si více užiju přírody. Na druhou stranu mi dálnice zrychlí cestu do práce,“ míní v internetové diskusi Martin z Jílového u Prahy.

Před několika měsíci se nedokázal na vhodné trase shodnout ani tým expertů. Pět profesorů delegovaných ministrem dopravy bylo pro trasu přes Posázaví, čtyři z pěti profesorů nominovaných ministerstvem životního prostředí naopak doporučili východní trasu. Poslední expert se hodnocení vzdal.

Podle Františka Lehovce z ČVUT by dálnice měla vést přes Posázaví, protože pomůže právě tomuto regionu, jenž je prakticky bez infrastruktury.