Lacinější dálnice, nebo žádné

Zdroj: MF Dnes, 3. 8. 2010
Autor: Václav Dolejší

Ministr dopravy Vít Bárta bude dnes požadovat od stavitelů nižší ceny za výstavbu dálnic. Firmy to odmítají jako neakceptovatelné řešení

PRAHA – Ministři dopravy obvykle milují ve funkci dvě věci: poklepávání na základní kameny a ještě více slavnostní přestříhávání pásek u nových silnic.

Vít Bárta plánuje opačnou a rozhodně ne tak populární práci.

Místo stříhání pásek bude dávat na rozestavěné silnice a dálnice zátarasy. Odborně se tomu říká zakonzervování stavby a dělá se, když dojdou peníze.

Kam je přesně dá, ještě není jasné. Ministr Bárta dnes bude jednat s představiteli velkých stavebních firem o slevách. Chce je donutit, aby zlevnili. Když stavitelé přistoupí na snížení cen, v rozpočtu zbude víc peněz a nebude nutné zastavovat tolik staveb.

„Cílem je, abychom lépe hospodařili. Stavět budou jen ti, kteří nabídnou dostatečně velké slevy,“ argumentuje Bárta.

Naráží na kritizované ceny českých dálnic. Jeden metr bez mostů a tunelů stojí v průměru 173 milionů korun. Záleží však dost na terénu, třeba nejdražší v Česku byla D47 u Ostravy, kde stát utopil skoro miliardu za jediný kilometr. Nízké ceny však obvykle nedělá ministr, ale hlavně konkurence, a ta je v oboru minimální. O největší sousta se dělí velká čtyřka – Skanska, Eurovia, Metrostav a Strabag. A ti před jednáním s Bártou nejsou ochotni k ústupkům. Mimo jiné hrozí propouštěním zaměstnanců. „Je to řešení z kategorie nejen těžko akceptovatelných, ale i složitě pochopitelných,“ míní prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

„Jde o vysoutěžené ceny, ty nelze měnit. Zakonzervování staveb je nákladné, navíc pak hrozí jejich znehodnocení vlivem počasí,“ dodává mluvčí Metrostavu František Polák. Možností, jak ceny snadno srazit, je omezení velkorysých projektů. Jejich autorům jde občas o získání architektonických cen za hezké mosty a estakády, jenže stavby to neúměrně prodražuje. Šetřit lze i omezením sjezdů z dálnic. Ty jsou v průměru každých pět kilometrů, zatímco třeba v Itálii nebo v Polsku jsou odstupy mezi sjezdy téměř dvojnásobné. Jednodušší mimoúrovňová křižovatka přitom stojí zhruba půl miliardy korun, ty složitější vyjdou klidně i na jednu miliardu. Jistotu, že se nedostanou na Bártovu černou listinu, mají jen silnice a dálnice, na něž přispěje Evropská unie. „Úplný seznam ohrožených úseků ještě není k dispozici, ale v zásadě jde o všechny stavby, kde není příspěvek Unie,“ potvrzuje šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík.

Nevyužít peníze z EU by bylo značně neefektivní, protože Brusel v mnoha případech zaplatí až 85 procent nákladů. Neboli ke každým 15 milionům, jež Češi dají ze svého do silnic, dostanou 85 milionů z EU. Celkem z Bruselu teče do Česka suma 150 miliard korun jen na dopravní stavby. A tato zlatá žíla se zavře v roce 2013.

Plánované zmrazení výstavby samozřejmě využila opozice ke kritice. „Je to skandální. Vždyť konzervace není zadarmo a ve výsledku se může cena jednotlivých projektů významně zvýšit,“ tvrdí stínový ministr dopravy za ČSSD Roman Onderka.

Vládní rozpočet na dopravu se už letos musí obejít bez čtyř miliard z celkem plánovaných 48 miliard. Příští rok chtěla vláda podle původního úsporného návrhu do dopravy vložit už jen 31 miliard, ale nakonec to může být překvapivě přece jen více.

***

FAKTA

Ohrožené dálnice

Státní fond dopravní infrastruktury, z nějž se financují všechny dopravní stavby, měl na letošek plánovaný rozpočet ve výši 48 miliard korun. Místo toho se musí obejít bez 4 miliard a příští rok zřejmě dostane jen 31 miliard. Ohroženy jsou proto tyto stavby: * jihočeská D3 z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic * strakonická R4 z Příbrami do Písku * ostravská D47 z Bohumína na polskou hranici * teplická D8 z Lovosic přes České středohoří * karlovarská R6 z Nového Strašecí až do Karlových Varů * frýdecko-místecká R48 z Rychaltic do Frýdku-Místku * chomutovská R7 z Vysočan do Nové Spořice * zlínská R49 z Hulína do Fryštáku