Lannova loděnice
- 08/08/2012
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Cestovní ruch, Doprava ve městech, Vodní cesty
Zdroj: Magistrát města České Budějovice
Přístaviště Lannova loděnice
Na levém břehu řeky Vltavy, v blízkosti místa, jež většina českobudějovických zná jako Lannovu loděnici, postupně před zraky českobudějovických občanů vzniká přístaviště, které bude sloužit jako koncový bod vltavské vodní cesty. Přístaviště bude zároveň možné využívat jako nástupní místo na lodě vplouvající do Lannova kanálu, po němž bude možné se dostat až do Slepého ramene řeky Malše. Tento kanál je součástí projektu „Město a voda” statutárního města České Budějovice, jež řeší prodloužení vltavské vodní cesty až k městským hradbám a její propojení s řekou Malší.
Kotviště lodí Lannova loděnice je umístěno 43,5 metru od Dlouhého mostu u levobřežní paty vltavské kynety. Tvoří ho 60 metrů dlouhé a 2,5 metru široké plovoucí molo, složené ze šestimetrových, vzájemně spojených betonových plovoucích segmentů. Ty jsou ukotveny na vodící piloty, po kterých „kloužou“ stabilizační objímky plovoucího mola. I v případě takových povodní, jaké zažilo město v roce 2002, bude plovoucí molo bezpečně vedeno pomocí pilotů.
Pro uvazování lodí slouží takzvaná pacholata, umístěná na plovoucím molu. Umožňují vyvázání jak velkých osobních lodí, tak i malých sportovních plavidel. Výstupní můstek je kloubově upevněn v hraně břehu a posuvně doléhá na molo.
Plavidla, pokud nepoplují dál do budoucího Lannova plavebního kanálu, se budou otáčet přímo pod Jiráskovým jezem. Umožní jim to již dokončená úprava koryta pro obratiště o průměru 50 metrů s plavební hloubkou 1,6 metru.
Přístaviště Lannova loděnice, tak jako i obratiště u Jiráskova jezu, je součástí první etapy projektu Dokončení vltavské vodní cesty, který je investiční akcí Ředitelství vodních cest České republiky. Statutární město České Budějovice se investičně podílí na části budované infrastruktury. Konkrétně se jedná o vybudování přístavního chodníku, rozptylové plochy, mobiliáře, veřejného osvětlení a zázemí pro návštěvníky.
Termín zahájení výstavby: 6/2009
Termín dokončení stavby: 6/2010
Lannova loděnice – historie rodiny Lannů
Na levém břehu Vltavy stojí nenápadná stavba, kterou většina českobudějovických zná jako Lannovu loděnici. Jméno rodiny Lannů je neodmyslitelně spojeno s rozkvětem Českých Budějovic a zejména pak s rozvojem loďařství.
Na přelomu 18. a 19. století se ve městě usadili první průkopníci industrializace. V této době do Českých Budějovic přišel ze Solné komory i c. a k. loďmistr Tadeáš Lanna, který začal v jihočeské metropoli stavět říční lodě. V otcových šlépějích pokračoval v podnikání i jeho syn Vojtěch (německy Adalbert). Vojtěch Adalbert Lanna pak napsal nejslavnější kapitoly historie působení rodiny Lannů, z nichž mnohé jsou spojeny s jihočeskými řekami. Již v patnácti letech Vojtěch Lanna studoval na pražské polytechnice, zajímal se zejména o mechaniku a strojnictví. Po konfliktu s profesorem školu opustil a vrátil se k otci do rodných Budějovic. Pracoval v otcově loděnici, plavil se i na vorech. Ve dvaceti letech se vypravil na voru do Hamburku s nákladem krumlovské tuhy a budějovického piva. Přímo v praxi se vzdělával, poznával svět kolem sebe a učil se obchodovat. Nebylo divu, že po smrti otce podnikavý Vojtěch převzal rodinnou firmu. Podílel se na splavnění Vltavy, Otavy, Lužnice i části Labe, měl v pronájmu vodní díla na Vltavě, stavěl lodě, ale i silnice a železniční tratě.
Vojtěch Lanna nebyl typem podnikatele myslícího jen na sebe, na svůj zisk. Díky svému postavení se zasloužil o vznik na svou dobu významných veřejných institucí. V roce 1851 založil Českobudějovický krajský hospodářský spolek, stal předsedou Obchodní a živnostenské komory, která vznikla 29. listopadu 1850, v roce 1856 stál u vzniku Městské spořitelny.
15. ledna 1866 Vojtěch Lanna zemřel na srdeční chorobu, pohřben je na Olšanském hřbitově v Praze. Českobudějovičtí však na Lannu a jeho zásluhy o rozvoj města i kraje nezapomněli. Roku 1879 mu byl, jakožto osobě zaslouživší se o rozvoj města, postaven na konci městských sadů u Kanovnické ulice pomník. Zůstalo po něm také všeobecně vžité pojmenování jedné z hlavních obchodních tříd ve městě, které se navzdory různým oficiálním změnám názvu stále říkalo „Lanovka“.
Obnovy své slávy se Lannova loděnice jistě dočká jako konečný přístav vltavské vodní cesty. Nejen význam rodiny Lannů bude rovněž připomínat plánovaná expozice „Vojtěch Lanna – historie plavby po Vltavě“, která bude zřízena v Lannově rodném domku a bude součástí zdejší turistické nabídky.
Stavba Lannovy loděnice zahájena
18. srpna 2009 Ředitelství vodních cest ČR zahájilo v centru Českých Budějovic stavbu přístaviště Lannova loděnice, dodavatelem stavby je firma HOCHTIEF CZ a.s. Plánovaným termínem dokončení přístaviště je prosinec 2009 a předpokládá se, že náklady na stavbu přístaviště dosáhnou zhruba 20 mil. Kč. Na financování stavby se výrazně podílí Evropská unie, která prostřednictvím Operačního programu Doprava přispěje z Evropského fondu pro regionální rozvoj na projekt 85% z celkové částky. Zbylé náklady budou uhrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Výstavba přístaviště Lannova loděnice je součástí projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“. Práce na prvním úseku tohoto projektu budou dokončeny tak, aby v plavební sezóně 2011 mohly mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou plout nejen malá plavidla, ale i větší výletní lodě.
Parametry přístaviště Lannova loděnice popsal Ing. Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest České republiky: „Přístaviště Lannova loděnice je tvořeno 60 metrů dlouhým plovoucím molem, které umožní přistávání velkých osobních lodí i malých plavidel a umožní tak posádkám i cestujícím na těchto lodích bezpečný vystup a nástup. Plovoucí molo bude vedeno podél 6 ocelových trub zavrtaných do dna řeky Vltavy, tyto trouby vydrží i průtok stoleté vody a během povodní přístaviště zůstane stále na svém místě. Velkou výhodnou plovoucího mola je, že stále zůstává konstantní rozdíl mezi hladinou a molem, což znamená, že nástup a výstup cestujících bude bezproblémový při jakýchkoli průtocích vody. Spojení mezi vlastním molem a břehem je navíc řešeno systémem schodišť a ramp, což umožní bezbariérový přístup.“