Ztráta dotací se může projevit na výši vodného a stočného
- 08/08/2012
- Posted by: Vilém Čekajle
- Categories: Strukturální fondy, Z tisku
Zdroj: Hospodářské noviny
Autor: Petr Lukáč
Rozhovor
Regulace českého vodohospodářství je roztříštěná. Spadá pod pět ministerstev a mnoho dalších krajů, obcí či úřadů. Jestli kvůli tomu Česko přijde o 40 miliard korun, budou zde chybět, říká náměstek ministerstva životního prostředí Jakub Kulíšek. A je možné, že je zaplatí spotřebitelé.
HN: Co vadí Evropské komisi na českém vodárenství?
Komise již dlouhodobě říká, že pokud v českém vodohospodářství nevznikne lepší regulace, nemusí v programovacím období 2014 až 2020 proplácet peníze na projekty. Kritizuje zejména to, že regulace je v Česku velmi roztříštěná. Část spadá pod ministerstvo zemědělství, část pod ministerstvo financí, ministerstvo životního prostředí, a dokonce i pod ministerstvo zdravotnictví.
HN: Chce tedy, aby se jednotlivé pravomoci koncentrovaly?
Ano, a nejlépe abychom je koncentrovali do nějaké nezávislé instituce. Abychom se v situaci, kdy se bude rozhodovat o výši potřebných investic či nutném zvyšování cen vody, oprostili od politických důvodů a vlivů. Nejvíce se dnes takovému orgánu asi podobá Energetický regulační úřad.
HN: Hovoří se o přesunutí pravomocí právě pod ERÚ. Jak to vypadá?
Nyní jsme zástupcům z Evropské komise přednesli detailní informace o tom, jak u nás regulace vodárenství funguje. V jednáních u kulatého stolu budeme pokračovat s tím cílem, aby v novém programovacím období dostalo vodárenství stejně peněz jako v tomto současném. Jsme teprve na začátku debaty. Musíme ještě rozhodnout, kolik pravomocí se ukrojí z jakého ministerstva, jaká agenda by pod nový úřad spadala a podobně.
HN: Co by nový úřad reguloval? Ceny pro zákazníky, nebo má zamezit nepřiměřenému zisku velkých firem?
To spolu souvisí. Určitě by měl regulovat cenu a měl by hlídat její tvorbu. Tedy hlavně přiměřenost jednotlivých nákladů a jejich efektivitu, ale i to, aby sítě nezastarávaly. Měl by majitele tlačit do obnovy.
HN: Jaká je tedy suma, o kterou se jedná a kterou by mohla komise zmrazit?
Ministerstvo životního prostředí chce udržet výši, která byla v současném programovacím období, tedy něco málo pod 40 miliard korun. Ale je tam mnoho podmínek, daná suma ještě není jistá.
HN: Co může ztráta 40 miliard znamenat, vzroste cena vodného a stočného?
Nevidím do účetnictví vodárenských společností, jestli by to šlo na úkor zisku, nebo do vodného a stočného. Možná by se jen omezily investice. To neumím posoudit. Ale ty peníze by v Česku chyběly a musely by se někde sehnat.
HN: Příkladem nepřiznané dotace je například miliarda pro pražskou čističku…
Ano, to je případ, který s tím souvisí. Nový úřad by měl zabránit tomu, aby se uzavíraly například i nepřiměřeně dlouhé a netransparentní smlouvy jako v Praze. Tam nebylo jasné, jak se tvoří náklady, co se děje s případným ziskem a podobně. Dalo by se říci, že Praha byla typickým projektem, do kterého investovat nejde.