Zdroj: Hospodářské noviny, 16. 9. 2010
Autor: Petr Weikehrt

Slevy na dálnicích neomezí marže stavebních firem. Úspora šesti miliard půjde na vrub samotných staveb.

Více než čtyřapůlmiliardová sleva na stavbě dálnic, jejíž vyjednání ohlásil v úterý ministr dopravy Vít Bárta (VV), nebude úplně zadarmo. Velcí stavební giganti totiž nesáhnou do svých marží, místo toho budou šetřit na silnicích. Ministr navíc výsledek vyhlásil ve chvíli, kdy nemá s firmami podepsanou o úsporách žádnou smlouvu.

Ušetříme, ale ne ze svého

Aby stavaři sáhli do svých marží, byl přitom Bártův velký cíl. V tomto bodě ale svůj boj se stavaři prohrává. “Teď se bavíme s ministerstvem o úsporách, nikoliv o slevách za práci,” říká mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková.

Zlevnění staveb dálnic tak má úplně jiný charakter, než ministr sliboval. Bárta přesto vnímá úspory jako úspěch své taktiky. “Byl jsem tvrdým obchodníkem,” hodnotí svá jednání. Dosáhl přitom toho, co stavaři slíbili už po jednáních na začátku srpna. Konkrétní údaje o úsporách ale stavaři zatím neznají. Jednají totiž se svými dodavateli o tom, co na dálnicích postavit a co ne.

Navíc sliby o úsporách, které ministrovi firmy daly, jsou dosud na úrovni mailové korespondence. Bárta tedy nemá nic jistého. “Nové smlouvy bychom mohli začít podepisovat na konci příštího týdne,” přiznala mluvčí Ředitelství silnic Martina Vápeníková.

Levná dálnice? Bez keřů

Přestože firmy ještě nevědí, kde přesně šetřit, dá se podle děkana Dopravní fakulty ČVUT Petra Moose čekat, že se uspoří například na množství protihlukových stěn. “Úspory se zřejmě dotknou i výsadby. Například u posledního úseku severočeské dálnice D8 je plánována výsadba v řádu stovek milionů korun. Plán je ten, že by dálnice mohly být zkolaudovány i bez těchto prvků. Ty by se pak dodaly dodatečně,” říká Petr Moos, který je zároveň členem ministerského týmu řešícího, jak na dálnicích spořit. V praxi by to znamenalo, že některé úspory by se stejně musely zaplatit v budoucnu a celkový výsledek by nebyl tak velký, jak ministerstvo říká.Úspory, které nepůjdou na vrub budoucích plateb, nebudou na první pohled vidět. Firmy například přemístí skládky svých surovin a budou hledat nové lokality, odkud dovážet písek nebo cement. “Úspory se ale nesmí dotknout kvality dálnic. Měla by se proto nyní zvýšit státní kontrola,” vyzývá Petr Moos. V Česku je letos v běhu zhruba 100 staveb za 89 miliard korun. V nových smlouvách, které bude ministerstvo s betonáři podepisovat, chce specifikovat, jak mají nové dálnice vypadat. Podle Ředitelství silnic budou na jednotlivých stavbách úspory v rozpětí nula až čtrnáct procent. Nebylo je prý možné najít u staveb těsně před dokončením, což je případ silnice R4 u Písku nebo jihozápadní části pražského okruhu. Ta se mimochodem řadí k nejdražším dálnicím v Česku, cena na kilometr dosahuje téměř miliardy korun.

Ministr Bárta zároveň vyhlásil nové kolo jednání se stavaři. Bude chtít měnit stávající projekty. V nich je podle odborníků daleko větší prostor k úsporám. Členové Bártovy komise například navrhují, aby české dálnice měly méně sjezdů. A pokud je města budou požadovat, budou na ně muset ze své kasy přispět. Méně má být také přechodů pro zvěř. Bárta chce také jednat kvůli cenám s čínskými investory.

Slevy na rozestavěných železnicích a dálnicích v Česku

Železnice

Stavaři na železnici slíbili úspory v hodnotě zhruba 2,8 miliardy korun. Ministr Vít Bárta proto znovu spustil veškeré stavby, které před časem zastavil, aby vyvinul na dodavatele tlak.

Dálnice

Ředitelství silnic oznámilo, že ušetří 4,8 miliardy korun. Má rozestavěno přes 100 staveb za 89 miliard korun. Podle rozestavěnosti staveb jsou slevy na některých úsecích nulové, jinde dosahují až 14 procent. Průměr je ovšem 5 procent.

Jak dál

Ministerstvo dosud prohrává boj o marže stavitelů. Ti tvrdí, že je mají nízké, kolem 4 až 5 procent. Slevy, které nabídli, nemusejí být v důsledku velké, protože například výsadba stromů a keřů bude muset stejně v budoucnu proběhnout.