Dítě chybí ve škole, rodič za to zaplatí

Zdroj: MF Dnes, 7. září 2010
Autor: Radka Wallerová

Dáte našim dětem práci? ptali se rodiče ministrů, kteří přijeli převážně romským rodinám vysvětlit, že přijdou o sociální dávky, nebudou-li posílat děti do školy.

ÚSTÍ NAD LABEM Monika Dančová z ústecké čtvrti Předlice svého syna vždycky do školy posílala. „Teď se řádně vyučil, ale práci najít nemůže. Navíc mi řekli, že ho musím živit, když pracuju, a že na žádnou podporu nemá nárok,“ líčila včera ve školní tělocvičně předlické základky.

Přijela tam delegace v čele s ministry práce Jaromírem Drábkem (TOP 09) a školství Josefem Dobešem (VV). Rodičům zejména z romské komunity vysvětlovali nový plán vlády – kdo nebude posílat děti do školy, přijde o sociální dávky. Nebude tak moci dostávat například přídavky na děti ani příspěvek na bydlení.

„Matky, vezměte tenhle problém za svůj a pomozte svým dětem, aby dosáhly dobrého vzdělání,“ apeloval na matky hned v několika severočeských školách zmocněnec vlády pro lidská práva Michael Kocáb, který ministry doprovodil. Podle něj je třeba zaměřit se právě na matky, protože mají v rodinách na děti největší vliv. Akci kazilo jen to, že matky, které do tělocvičny dobrovolně přišly, byly logicky zejména ty, které nemají s posíláním dětí do škol problém.

Přesto se opakovala stejná zásadní námitka, kterou použila v úvodu tohoto textu Monika Dančová – romské děti projdou školou, ale mají pak problém najít práci. „Bylo by krásné, kdyby byli romští lékaři a učitelé, jak říkáte. Ale naše děti chodí do školy a některé už jsou vyučené, jenže je nikdo nechce zaměstnat. Jakou nám dáte záruku, že najdou práci?“ ptala se další z matek v ústeckých Předlicích.

Ministr práce a sociálních věcí Drábek uznal, že tohle skutečně je problém. „Amy těžko můžeme někomu nařídit, aby zaměstnal konkrétního člověka. Je potřeba vybudovat vzájemnou důvěru, aby byli normální romští řidiči autobusů i ti lékaři,“ řekl s tím, že místa by Romům mohly v první řadě nabízet obce a neziskové organizace.

Josef Dobeš pak za školství slíbil, že učňům usnadní praxi při škole, která by je při přechodu do zaměstnání zvýhodnila.

Podle ministrů je nutné začít s novým přístupem v co nejnižším věku, Dobeš proto zmínil i návrh na povinný poslední rok školy.

Budoucí prezident

Také Oldřich Barták, ředitel Základní školy Předlice, kam chodí pouze děti z romské komunity, se připojil k argumentům přítomných rodičů – totiž že potřebují vysvětlit, co jim to, že budou posílat děti do škol, přinese.

Podle Bartáka však chtějí vědět hlavně to, co jim to přinese okamžitě. Spojení se sociálními dávkami tak podle něj může fungovat lépe než nejistá vyhlídka na budoucí pracovní úspěchy.

Do diskuse se zapojil i šestnáctiletý Filip Husák, který měl ukázat, že to jde. „Studuju střední školu – ekonomiku a podnikání – i díky tomu, že mě podpořili rodiče,“ říkámladík, který před časem školu v Předlicích opustil.

„Tohle je budoucí prezident,“ představovala ho včera ministru školství Josefu Dobešovi jeho někdejší učitelka. Oba Filipovi rodiče mají jen základní vzdělání.

Pokud včera ministři čekali plné tělocvičny a živou debatu s rodiči, museli být zklamaní, v Ústí jich moc nepřišlo. A těm, kteří dorazili, se do debaty zrovna nechtělo.

Živěji bylo až večer v litvínovském Janově, kde se hlasitě projevili i zastánci ještě tvrdších restrikcí, než je jen škrtání dávek. Litvínovská radnice navíc už před časem výplatu některých dávek právě posíláním dětí do školy podmínila.

Ministr práce a sociálních věcí Drábek navíc chce, aby o dávky přišli i ti, kteří se budou vyhýbat veřejně prospěšným pracím.

***

„Jak mám posílat děti do školy, když mám na celý měsíc čtyři tisíce korun, vyžili byste z toho?“ Barbora Dědičová jedna z matek v diskusi s ministry

FAKTA

Omezení dávek

Na to, zda rodiče posílají děti do školy, mají být v budoucnu vázány například přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Pokud rodina situaci nenapraví, zůstane jí pouze životní minimum ve výši 2 020 korun na osobu. Ministerstvo práce neví, kolik takových lidí je, a nedokáže tedy spočítat, jaký bude mít novinka ekonomický přínos. Podle ministra Jaromíra Drábka však nejde v první řadě o šetření, ale o motivaci rodičů, kteří přijímají dávky, aniž se snaží změnit svou situaci. Právě vzdělání dětí je způsob, jak z nich neudělat další generaci závislou na státu.

FAKTA

Proč kampaň cílí na romské rodiny

Rodiny žijí na severu Čech mnohdy v uzavřených komunitách, které na školní docházku někdy nedbají, navíc více než čtvrtina romských dětí chodí do praktických škol (dříve zvláštních), přestože by zvládly běžné školy. Jejich rodiče to přitom mnohdy akceptují. To napomáhá prostředí, ve kterém je obtížné sehnat práci. V loňském roce bylo nezaměstnaných 57 procent Romů v produktivním věku. A kromě neochoty zaměstnavatelů hraje roli i jejich nízká kvalifikovanost. Podle několik let starých odhadů bylo až 30 procent Romů negramotných, středoškolské vzdělání dokončila jen 4 procenta z nich.