Vědecké parky se rychle šíří po Česku

Zdroj: Lidové noviny, 16. 7. 2010
Autor: Kamila Jušková

 

Nejúspěšnější je Morava, technologická centra však rostou i v dalších krajích. Výjimkou je Praha, která nedosáhne na dotace

 

PRAHA – Morava v posledních letech zažívá díky přílivu evropských peněz v rámci republiky největší rozmach staveb vědeckotechnických parků (VTP). Zejména Brno a Zlín nyní drží prim a jsou nejrychleji se rozvíjejícím inkubátorem vědy a techniky v zemi.

Naproti tomu Praha kvůli nadprůměrnému HDP na obyvatele na podporu z Evropské unie nedosáhne a větší výstavba vědeckých parků tam ustala již v polovině devadesátých let.

Poslední dobou však Prahu ekonomicky dohánějí i další regiony a podle viceprezidenta Společnosti vědeckotechnických parků ČR Jaroslava Lakomého jim hrozí, že se rozvoj inovační infrastruktury pomalu zastaví.

 

Praha stojí, regiony jedou Z hlediska ekonomické úrovně zakládající nárok na podporu je takto ohrožen Jihočeský, Plzeňský a také Jihomoravský kraj. „Pokud má být příjemcem dotace čistě soukromý žadatel, pak podpora dosahuje nižší hodnoty – jen 60 až 40 procent. Proto jsou také v těchto regionech žadateli o dotace instituce terciálního vzdělávání, samosprávy a obecně prospěšné společnosti,“ podotýká Lakomý.

Zatím však moravské kraje v rámci programu Prosperita aktivně žádají o dotace. Podle prezidenta Společnosti vědeckotechnických parků ČR Pavla Švejdy mají systematicky zpracované Regionální inovační strategie, které dlouhodobě sledují.

Jak doplňuje generální ředitelka agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová, kromě toho na Moravě funguje řada vysokých škol, které vznik vědeckotechnických parků podněcují.

 

„Průkopníkem v žádostech o podporu inovační infrastruktury je právě Jihomoravský kraj, který jako první z krajů v Česku využil možnosti získat prostředky z Evropských fondů,“ říká Švejda. V letech 2004 až 2006 přihlásil Jihomoravský kraj nejvíce projektů, celkem sedm.

Nyní hopodle předběžných výsledků předběhl Zlínský kraj. Aktivní jsou i další kraje. Například Plzeňský kraj získá od Evropské unie dotaci tři sta milionů korun na druhou etapu Vědeckotechnického parku v Plzni, který se tak zdvojnásobí. Současný počet 150 pracovníků se po rozšíření zvýší až zhruba na čtyři sta. Nyní v parku, který se zaměřuje na výzkum, vývoj a inovace v oblastech automobilového průmyslu, elektroniky a softwaru, působí patnáct firem a institucí. Své místo tu má i genetická laboratoř.

 

Dobře si vedou také jižní Čechy. Jihočeský vědeckotechnický park v Českých Budějovicích má ambiciózní plány na další expanzi.

Naopak spíš pasivní jsou nyní v Karlovarském nebo Libereckém kraji. Liberecký Technologický park při Výzkumném ústavu textilních strojů si přitom už získal věhlas svým výzkumem nanovláken. Nadějí pro Karlovarský kraj je zase schválený Technopark Klimentov, jehož hlavním zaměřením budou také nanotechnologie.

Nejvíc stagnuje rozvoj vědeckých a technologických parků v Praze, která nemá na evropské dotace tohoto druhu nárok. „Proto řada projektů volí jako alternativu umístění v okolí hlavního města, ve středních Čechách,“ říká Rudyšarová. Středočeský kraj tak v žádostech o dotace a v počtu nových projektů šlape na paty Moravě.

Před dvěma lety byl otevřen park ve Mstěticích, který zatím nezískal akreditaci. Další projekt se plánuje v Milovicích. V polovině roku 2008 byl dokončen Vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor Řež, který se zaměřuje na jaderný výzkum.

Kvantita v. kvalita Ačkoli vědeckotechnické parky v Česku rychle přibývají, pořád je jich méně než v zahraničí. „V zemích, kde jsou národní sítě vybudovány, jsou tři parky na milion obyvatel, jako třeba v sousedním Německu,“ říká Švejda a dodává, že v Česku by těchto parků mohlo být až čtyřicet. Zatím je jich však akreditováno deset. Dalších provozovaných parků bez akreditace je pětadvacet.

„Od 1. ledna 2010 je těžší akreditaci získat, jelikož byla zpřísněna kritéria. Vědeckotechnický park nyní musí mít ve svém podnikatelském inkubátoru minimálně pět firem,“ říká Švejda. Akreditace je pro parky označením kvality a její kritéria jsou mezinárodně shodná.

„Ale nemusíme za každou cenu stavět nové parky, aby jich nakonec nebylo víc, než jsou reálné potřeby,“ tvrdí Švejda s tím, že by bylo efektivnější rozšiřovat ty stávající.

 

Kam šly dotace z programu Prosperita v letech 2004 až 2006 (v korunách)

Kraj realizace projektu – Počet – Podpora

Jihomoravský kraj – 7 – 263 120 000

Zlínský kraj – 6 – 253 371 000

Moravskoslezský kraj – 5 – 211 184 000

Středočeský kraj – 4 – 333 639 000

Jihočeský kraj – 3 – 69 301 000

Olomoucký kraj – 2 – 54 819 000

Pardubický kraj – 2 – 299 794 000

Královéhradecký kraj – 1 – 62 876 000

Plzeňský kraj – 1 – 149 986 000

Ústecký kraj – 1 – 73 284 000

Celkový součet – 32 – 1 771 374 000

 

AKREDITOVANÉ VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY V ČESKU

Inovační technologické centrum – VÚK (Panenské Břežany) V únoru 2010 dokončeno inovačněslitin s vysokou přidanou hodnotou.

CTTV – INOTEX (Dvůr Králové nad Labem) Zaměření: Výzkum, vývoj,

Vědeckotechnický park Řež (Husinec – Řež) Polovina nákladů byla poskytnuta z fondů Evropské unie.

Plzeň (Plzeň) Zaměření: Výzkum, vývoj a inovace v oblastech automobilového průmyslu, elektroniky, software.

Jihočeský vědeckotechnický park ČB (České Budějovice) Velké plány na expanzi: První etapa JVTP je pouze prvním stavebním kamenem velkého komplexu.

Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod (Havlíčkův Brod) Heslo: „Vše, co jste chtěli vědět o bramborech.“

Technologické centrum Hradec Králové (Hradec Králové) Podnikatelský inkubátor nabízí 800 m2 prostoru pro začínající podnikatele.

Vědeckotechnický park UP v Olomouci (Olomouc) VTP UP je mostem mezi vědeckým světem už od roku 2000.

Vědecko- technologický park Ostrava (Ostrava) Vědecko-technologický park je budován na zelené louce v těsném sousedství areálu VŠB-TU Ostrava.

Technologické inovační centrum (Zlín) VTP je společným projektem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Zlínského kraje.

Pramen: CzechInvest/Hell