Španělé opouštěli školu kvůli práci. Teď jsou na podpoře

Hospodářské noviny, 17. 8. 2010
Autor: Jiří Sládek

Evropa se obává nové ztracené generace

Pětadvacetiletý Jesus Pesquero Penas opustil školu dobrovolně ve chvíli, kdy španělská ekonomika prožívala velký rozmach. Chtěl si vydělat. Před dvěma lety, s nástupem krize, ale přišel o místo ve stavebnictví.

Od té doby práci shání marně. Podobně jako další statisíce mladých Španělů si zvyká na život na podpoře. Ve věkové kategorii 15 až 24 let má Španělsko vůbec nejvyšší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii – přes 40 procent.

Čerstvá zpráva Mezinárodní organizace práce o nezaměstnanosti mladých lidí proto věnuje této zemi obzvláštní pozornost.

Neradostné vyhlídky

Nezaměstnaný mladík Penas se stal částí “ztracené generace”, bez velkých nadějí na brzkou změnu. Se stovkami vrstevníků postává v nekonečné frontě před úřadem práce na předměstí Madridu. Má s přítelkyní – která je rovněž bez práce – pětiletou dceru. Rozhodnutí opustit školu nyní lituje.

“Chtěl jsem si finančně polepšit, teď už vidím, že jsem měl dokončit studia,” říká rezignovaně.

Potíže mají ale i absolventi univerzit. Dobře placené zaměstnání nemohou najít. Tuhá pravidla umožňují jen malý pohyb na pracovním trhu. Mladí lidé čelí například zbytnělým pravidlům odborů. Ta chrání starší zaměstnance proti propuštění – tím pádem mají mladí lidé výrazně ztíženou pozici na trhu práce.

“Zaměstnanci jsou ve Španělsku odsouzeni ke stagnující dlouhé kariéře na jediném místě,” míní Paul Osterman, profesor z obchodní akademie v Madridu.

Vláda chce systém změnit. Prosadila reformy, které mají pracovní trh oživit. Je to ale jen jeden z problémů, které tíží španělskou ekonomiku. Investoři totiž v poslední době sledují vývoj v zemi s obavami a strachují se, aby se kvůli vysokému rozpočtovému deficitu a problémovému bankovnímu sektoru nedostala do stejné situace jako Řecko.

Vzdělaní a nepotřební

Mladí studenti, kteří opustili předčasně školy, jsou v čase doznívající krize nejzranitelnější skupinou. Celkem jich vzdalo studium před dokončením v posledních letech plných 30 procent.

“Dočkali se svých vydělaných peněz, nyní ale nemají co nabídnout,” říká madridský sociolog Luis Garrido. “Čím jsou mladší a méně vzdělaní, tím větší je čekají potíže. Roky jejich studií se nijak nezužitkují. Je to plýtvání lidským potenciálem,” řekl listu El País konzultant José Antonio Herce.

Osmadvacetiletá Sonsoles Garcíová je bez práce rok. Nejprve nebrala ztrátu zaměstnání tragicky. Věřila, že si místo brzy zase najde. Odjela na půl roku studovat do Anglie, věřila, že znalost jazyka zvýší její šance. Po návratu ale zjistila, že o její služby stále není na trhu práce zájem. “Cítím velké obavy z budoucnosti,” říká mladá žena, která platí hypotéku za byt, na kterou si půjčila od rodičů.

Sociologové mluví o celé jedné generaci dnešních dvacátníků a třicátníků, která se cítí zbytečná a ztracená.

Vláda premiéra José Luise Zapatera věří, že reforma pracovního trhu tento stav změní. Kabinet rovněž plánuje až třetinové zvýšení platů pro zaměstnance pod 30 let “Mladí lidé mají hodně důvodů být kritičtí,” připouští Maravillas Rojo z ministerstva práce. “Musíme jim nabídnout řešení.”