Mladí Evropané zůstávají závislí na státu. Ten na to nemá peníze

Zdroj: Hospodářské noviny, 17. 8. 2010
Autor: Kateřina Vaidišová

“Ztracená generace” . Roste počet mladých lidí, kteří nemají práci. Nemají praxi a při propouštění jsou první na řadě.

Když čtyřiadvacetiletá Catherine z Velké Británie v červnu dostudovala uměleckou vysokou školu, našla si práci na částečný úvazek v baru. “Za práci jsem ráda, nebylo jednoduché ji sehnat,” komentuje mladá Britka z Colchestru svou ekonomickou situaci, která jí ani neumožňuje odstěhovat se od svého otce.

Podobnou zkušenost má dnes velká část mladých mezi 15 a 24 lety. Potýkají se buď přímo s nezaměstnaností, nebo se špatně placenou prací na částečný úvazek. Začíná se mluvit o “ztracené generaci”. V Británii se nezaměstnanost mladých v uplynulých osmi letech zvýšila o 40 procent. Bez práce je tak téměř 20 procent mladých, což je přibližně o dvě procenta nad průměrem Evropské unie nebo Spojených států.

Globální nezaměstnanost mladých dosáhla největšího růstu mezi roky 2007 a 2009, kdy se zvýšila o 1,1 procenta. Letos by měla podle prognóz zůstat na stejných hodnotách jako v loňském roce, tedy na 13 procentech. Zlepšení se tedy neočekává.

Trh je přesycen

Na vině je současná hospodářská krize. Podniky šetří a mladé nezkušené zaměstnance nechtějí přijímat. Některé společnosti mají dokonce vnitřní pravidla, podle kterých v problémech začínají propouštět postupně od služebně nejmladších.

Dalším důvodem nezaměstnanosti mladých do 24 let jsou nové reformy v Evropě, které oddalují odchod do důchodu. Se zvyšováním věku odchodu do důchodu roste počet lidí v aktivním věku. Souběžné snižování počtu pracovních míst kvůli krizi má za následek přesycenost pracovního trhu.

Nezaměstnanost mladých se proto dostala na rekordní hodnoty. Podle údajů Mezinárodního úřadu pro zaměstnanost při OSN je na světě nezaměstnaností postiženo 81 milionů mladých. Během krize se jejich počet zvýšil o osm milionů.

Evropským rekordmanem v nezaměstnanosti mladých je Španělsko s více než 40 procenty mladých nezaměstnaných. V těsném závěsu jsou Estonsko, Lotyšsko a Litva.

V těžkou krizí procházejícím Řecku je bez práce téměř třicet procent mladých. Německý deník Handelsblatt navíc odhaduje, že řecká statistika není úplná. Spousta Řeků ani na úřady práce nedorazila, protože kvůli škrtům řecké vlády by žádný příspěvek v nezaměstnanosti stejně nedostala. Situace v Řecku byla nejhorší loni, když se nezaměstnanost lidí mezi 15 – 24 roky zvýšila o čtvrtinu. Předpokládá se, že počet lidí bez práce se v budoucnu bude dále zvyšovat.

Mladí “letí” jako první

Řecko je navíc postiženo stejným problémem, který trápí Velkou Británii. Ten, kdo najde práci, dostane tak nízký plat, že z něho nemůže vyžít. Mladí Řekové průměrně dostávají nástupní plat 590 eur měsíčně. Před krizí to ale bylo 740.

Překvapivě vysoko v žebříčku mladých lidí bez práce je Švédsko. Za posledních osm let tam nezaměstnanost mladých vylétla o neuvěřitelných 158 procent. Dotkla se tak 25 procent dospívajících Švédů. Navíc má až každý druhý zaměstnaný Švéd do 25 let smlouvu na dobu určitou. Právě ve Švédsku je zakotveno přímo v právním systému, že firmy v potížích musejí začít s propouštěním od těch, co nastoupili poslední.

Ani Francouzi v minulosti nedostávali tolik pracovních smluv na dobu určitou jako je tomu nyní. Podle statistik francouzského ministerstva práce je jich až 80 procent. Mladí dostávají kontraktů na dobu určitou o čtyři procenta více než zbytek populace. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy však vnímá tento jev spíše pozitivně, protože “umožňuje mladým získat práci”.

V Německu se daří držet nezaměstnanost v této věkové kategorii na nízké úrovni. Za posledních osm let stoupla jen o 34 procent. Strach z budoucnosti však má 72 procent mladých Němců.

Podle Milady Horákové z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí není situace tak špatná, jak se jeví ze statistik. “Mladí lidé se často uchylují k zaměstnáním načerno. Tímto způsobem si mohou vydělat více a v nízkém věku ještě na důchod nemyslí,” říká.

Celosvětově jsou tímto trendem postiženy spíše mladé ženy. Míra jejich nezaměstnanosti dosahuje 13,2 procenta oproti 12,9 procenta nezaměstnaných mladých mužů. V EU byl vývoj v posledních dvou letech opačný. Zatímco kvůli krizi přišlo o práci o 6,8 procenta mladých mužů více, u žen to bylo pouze 3,9 procenta.

Vlády musely své programy na řešení této situace kvůli krizi seškrtat. Později se k nim ale budou muset vrátit. “Evropská unie by měla nezaměstnanost mladých řešit programy na inovaci, aby zvýšila jejich konkurenceschopnost,” nabízí recept sociolog Petr Matějů.

V dlouhodobé časové perspektivě by mladým mohl napomoci právě demografický růst, který jim nyní situaci komplikuje. Díky odchodu silných ročníků do důchodu by se mohlo na pracovním trhu objevit více pracovních míst pro mladé.

Nezaměstnanost mladých ve světě

81 milionů – Tolik je ve světě nezaměstnaných ve věku od 15 do 24 let. V roce 2007 bylo bez práce o 7,8 milionu mladých méně. Situace je nyní nejhorší od konce druhé světové války.

158 % – O tolik procent v uplynulých osmi letech přibylo mladých nezaměstnaných ve Švédsku.

13 % – byla v roce 2009 celosvětová nezaměstnanost mladých.

5,2 mil. – Tolik je mladých nezaměstnaných v EU. Bez práce je 20,3 % mladých lidí ve věku 15 – 24 let.

25 – O tolik procent se v loňském roce zvýšila nezaměstnanost mladých v Řecku.