Chemií se kůrovec hubil vždy, jen se o tom veřejně nemluvilo

MF Dnes, 13. 5. 2011
Autor:  Václav Janouš

Čtyři velmi dobře připravení diskutující, naplněný sál a dvouhodinová debata. Tak vypadala diskuse, kterou ve středu spolupořádala jihočeská redakce MF DNES v čajovně U Hrušky v Prachaticích.

U stolu ve sklepení ze 17. století se sešli ředitel šumavského parku Jan Stráský, bývalý šéf parku Alois Pavlíčko, hydrobiolog Jaroslav Vrba a senátor za ODS Tomáš Jirsa. Už od začátku bylo jasné, že dvě strany sporu o šumavský park -zastánci zásahů proti kůrovci a kácení (Jirsa a Stráský) a ochranáři a vědci (Pavlíčko a Vrba), kteří tvrdí, že příroda si s kůrovcem poradí sama, se na většině otázek neshodnou.

1. Použití chemie v šumavském parku Nejdiskutovanější otázkou na Šumavě je nyní použití insekticidů proti kůrovci. Správa parku rozmístila po rezervaci otrávené lapáky a trojnožky, aniž by k takovému kroku měla výjimku ze zákona, která je potřeba. „Věděl jsem, že nemám výjimky. Chemie ale použita v prvních zónách a mokřadech nebyla. Kdybych chtěl umístit do parku feromonové lapače, jak mi spočítali odborníci, tak by se na Šumavu ani nevešly,” začal argumentovat ředitel parku Jan Stráský.

Vědci a ekologičtí aktivisté se ale ani tak nemohou s použitím biocidů, kterými správa parku nastříkala zhruba dvacet procent lapáků, tedy kmenů, které slouží jako návnady pro kůrovce, smířit. „Chemie by do národního parku patřit neměla. Hrozí, že poškodí kromě kůrovce i další hmyz včetně chráněných živočichů,” namítá vědec Jaroslav Vrba.

„Chemie se používala v parku i v předchozích letech, jen se o tom veřejně nemluvilo,” upozornil senátor Tomáš Jirsa. Správa parku nyní použila naprosto stejné látky. „Vždy nám tyto zásahy vadily. V zápisech ze zasedání vědecké sekce rady parku je spousta kritických slov na způsob, jak se proti kůrovci zasahovalo,” doplnil Vrba.

V tu chvíli začal nového ředitele bránit právě senátoru Jirsa. „Od nástupu Jana Stráského se proti němu vede obrovská kampaň, jsou vytahována nejrůznější obvinění, že chce kácet, že jde po dřevě nebo že zničí srdce Šumavy. Není to jen Hnutí DUHA, ale i vědci,” bránil ředitele politik. O tom, zda park za použití chemie bez potřebných povolení dostane až milionovou pokutu, rozhodne Česká inspekce životního prostředí.

2. Pravidla pro splouvání Teplé Vltavy Velmi netrpělivě čekají vodáci na to, jak se bude v příštím roce splouvat Teplá Vltava v nejcennějším území od Soumarského mostu po Pěknou. Podle schváleného návštěvního řádu by letos smělo při minimální výšce hladiny 51 centimetrů na vodu za den 68 lodí. Příští rok by to mělo být 28 lodí, a to ještě s průvodcem. S tím se obce nechtějí smířit a správa parku se už snaží vymyslet podmínky, které by pustily na vodu více vodáků.

„Před osmi lety splouvalo řeku za sezonu 13 tisíc lodí. Loni už jen 4 600 lodí a letos má být regulace ještě o čtyřicet procent přísnější. Už jsme odeslali návrh dalších možných variant na krajský úřad, aby mohlo začít posuzování,” komentoval Stráský a Alois Pavlíčko dodal: „Opravdu nejde jen o ochranu perlorodky, ale cenný je celý ekosystém, proto je třeba jej chránit.”

Podle Stráského je ale špatné, že se léta ponechalo splouvání řeky bez omezení. Vznikly zde půjčovny lodí, podnikatelé začali vydělávat, a pak se změnila pravidla. „Správa parku tady zaspala,” dodal.

Vědec Vrba naopak říká, že to bylo dáno tím, že nikdo pořádně nevěděl, jak moc je třeba tok chránit a jaký vliv bude splouvání mít. „Že se utrhl vodácký průmysl ze řetězu, je evidentní. Nejhorší bylo, když řeku splouvaly rafty. To se už naštěstí neděje,” dodal Vrba.

3. Personální rošáda na správě parku Ředitel rezervace Jan Stráský od svého jmenování před zhruba třemi měsíci udělal několik personálních změn. Z rady parku, která měla dvě části – regionální a vědeckou – udělal jedno těleso a minulý týden odvolal dva své náměstky -Tomáše Hlavatého a Pavla Hubeného. „Před patnácti měsíci došlo ke vzbouření obcí proti tehdejší podobě rady parku. Starostové se s bývalým ředitelem správy parku Františkem Krejčím dohodli, že se rada upraví. Dohoda zněla, že nebudou regionální a vědecká sekce a v nové radě budou dva vědci. Pak se ale nic nedělo s tím, že tehdejší ministr životního prostředí to nechce dovolit. A teď si vezměte, že bych přišel a tuto dohodu bych neuznal. Já z ní udělal kompromis,” hájí se ředitel Stráský.

Kompromis v jeho podání je, že z původně dvaceti vědců z 45 členů rady má místo v nové radě parku devět. Rada má nyní 48 členů. Vědec Jaroslav Vrba v původní vědecké sekci rady parku byl. V nové už neusedne a její složení kritizuje.

„Mezi nově jmenovanými je velká převaha lesníků, není tam jediný přírodovědec ve smyslu biolog, ekolog. Jsme ale připraveni konzultovat, oponovat. Uvidíme, jestli o to bude zájem,” kritizuje Vrba.

Stráský kontroval, že o názor vědců stojí a podoba nové rady nemusí být konečná. „Pokud bude potřeba, doplním radu o obory, které tam nyní nejsou,” sdělil Stráský. Odvolání Tomáše Hlavatého a Pavla Hubeného zase ředitel vysvětluje tím, že na správě parku došlo k organizačním změnám. „Aniž bych se chtěl dotknout jejich kroků, tak musím také říct, že jména obou mužů jsou na Šumavě strašně vykřičená a jsou s nimi spojena různá správní rozhodnutí,” vysvětlil Stráský.

Oba na správě parku zůstávají, dál budou za státní správu vydávat rozhodnutí, ale jejich nadřízeným se stane Václav Braun. Bývalý ředitel parku Alois Pavlíčko však kritizoval, že si Stráský nezpracoval personální audit. „Může to na veřejnosti budit dojem, že to je usnadnění si cesty přes státní správu,” dodal Pavlíčko.

4. Zákon o šumavském národním parku Že Šumava potřebuje vlastní zákon, je snad jediné téma celé diskuse, na němž se téměř všichni v parku shodnou, i když senátor Jirsa kroutil hlavou.

Podoba zákona už debatující čtveřici rozdělila. „Je třeba nejprve nastolit plán péče, tedy noty, jak a kde se bude příroda chránit. Je fajn, že pan ředitel hned po zvolení řekl, že na Šumavě je místo pro všechny, tedy pro obce, turisty i přírodu,” komentuje plánovaný zákon o šumavském národním parku vědec Vrba.

Legislativní dokument se rodí na Šumavě už roky. Dosud marně. Předloh bylo napsáno již devět, jednu z nich sepsal sám současný ředitel parku Stráský. „Zákon o parku je základ, ale pořadí úkolů nemůže být nastaveno tak, že nyní se bude psát zákon. Prvotním úkolem je vyřešení kůrovcové kalamity,” komentoval Stráský. Obavy, že se ale nakonec nepodaří zákon sestavit, má právě senátor Tomáš Jirsa. „Není vůbec jasné, jak velká plocha bude bezzásahová,” argumentuje. Jan Stráský přesto věří, že ještě v době, kdy bude ředitelem parku, se mu podaří vyjednat kompromis o velikosti jednotlivých zón. „To by byl velký krok,” dodal Stráský.

Podle Aloise Pavlíčka mohl být zákon o šumavském parku hotový hned po vyhlášení národního parku v roce 1991. „Do roka měl být hotov. Kdyby každý dělal, co měl, mohli jsme už dvacet let řešit úplně jiné věci. Bohužel, dnes jsou v parlamentu lidé, kteří takový rozvoj Šumavy tehdy brzdili a nyní mají zákon schvalovat,” uzavřel Pavlíčko.